Více volnosti pro matky a jejich potomstvo

Změny v technologii ustájení prasnic, a to nejenom v době okolo porodu a do odstavu mláďat, ale též v období po zapuštění a v průběhu březosti je v posledních letech stále častějším tématem diskusí. Skupinové ustájení březích prasnic a prasniček i volné porodní boxy mají svá pro i proti. Pro efektivitu nového systému je důležité nejenom pořízení vybrané technologie, ale také důkladné poznání výhod a rizik, které jsou s ní spojené, vlivu na welfare chovaných zvířat a zvládnutí odpovídajícího managementu.

V Evropské unii probíhá řada aktivit, jejichž cílem je zhodnotit aktuální stav evropského zemědělství a navrhnout strategie, které mají přispět k jeho udržitelnému fungování, vytvořit důstojné chovatelské prostředí pro hospodářská zvířata a nezvyšovat negativní vliv na životní prostředí. Jedna z nich je nazvaná „Z farmy na vidličku“ (Farm to Fork – F2F) a v jejím rámci již od roku 2020 probíhá revize právních předpisů, které se týkají welfare v chovech hospodářských zvířat. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (European Food Safety Autority – EFSA) dostal mimo jiné za úkol zrevidovat stávající vědecké poznatky týkající se dobrých životních podmínek v chovech prasat tak, aby bylo možné využití nových doporučení, jež by vycházela z aktuálních vědeckých prací. Za tím účelem byla založena nová pracovní skupina Pig Working Group a výsledkem jejich práce má být charakteristika současných chovatelských systémů a postupů, odhalení rizik a dopadů na životní podmínky zvířat, návrhy opatření, ale také doporučení preventivních či nápravných prostředků.

V chovech prasat jde nejenom o porodní klece, ale též o individuální ustájení v tzv. gestačních stájích pro prasnice a prasničky po zapuštění. Ačkoliv EU zavedla povinné ustájení březích prasnic ve skupinách z důvodu přínosu pro jejich welfare oproti nepřetržitému pobytu v individuálních gestačních stájích již roku 2013, nebyly k dispozici výsledky žádné studie, která by se věnovala přímo hodnocení welfare prasnic v souvislosti s dobou strávenou v individuálním kotci. Při pokusech na jedné komerční farmě bylo zjištěno, že pokud měly prasnice volný přístup do uzavíratelných stání, trvalo vytvoření hierarchie podstatně déle. K bojům o umístění ve struktuře skupiny docházelo až tři týdny po jejím sestavení, protože měla zvířata méně možností, aby se všechna setkala ve společném prostoru a vyjasnila si pořadí. V konečném důsledku by to mohlo být důvodem poklesu podílu porodů, protože prasnice převedené do takové stáje pět až sedm dní po zapuštění jsou vystaveny projevům agrese ještě v době probíhající implantace embryí.

Vysoká úroveň maternálního stresu v časné a střední části březosti je spojována se ztrátami selat. Během experimentu bylo zaznamenáno snížení počtu mrtvě narozených selat u matek ve vylepšených kotcích, což poukázalo i na snadnější průběh porodů a možnou souvislost s nižším chronickým stresem v závěru březosti. A konečně byl též pozorován nižší výskyt průjmů u selat narozených prasnicím ve vylepšených kotcích.

Přijetí volných porodních kotců může mít potenciál nejenom pro zlepšení welfare prasnic a selat po porodu, ale mohlo by mít ekonomický přínos i pro výkrmce.*

S použitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková

Podrobněji v časopisu Náš chov 8/2022.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down