Zejména v tropech a subtropech domácí buvoli platí za nejčastěji chovaná hospodářská zvířata, kde se často využívají do zápřahu. Kromě své síly však poskytují i maso a mléko, pro něž se chovají také v Evropě. Znalci sýrů vědí, že buvolí mléko je základem pro výrobu proslulé mozarelly, která je tradiční specialitou italských sýrařů. Právě nevšední produkcí mléčných výrobků farmářů z Apeninského poloostrova se inspiroval také Angličan Alex Page, který se svou životní partnerkou Annou (Vejvodovou) vybudovali v jižních Čechách buvolí farmu Ohař.
Pokud jde o chov buvolů domácích v Evropě, v současné době mají asi nejlepší genetický materiál zejména v Itálii, dále v Německu a Nizozemsku. U nás tato exoticky vyhlížející robustní zvířata chovají na buvolí farmě Ohař na Písecku, kterou vybudovali dva bývalí zemědělští úředníci – Anna a Alex, kteří se seznámili při konzultacích mezi Českou republikou a Evropskou unií o podmínkách pro zemědělské podnikání.
„Alex snil o buvolí farmě celý život. Pochází z Velké Británie a byl odhodlaný usadit se v Čechách pod podmínkou, že bude vlastnit objekt s půdou. Najít takovou farmu však nebylo snadné. Většinou totiž šlo o místa s pozemky, které často byly v dost nevýhodném pronájmu. Malý statek v Ohaři u Mirovic jsme koupili na podzim v roce 2015. Od samého počátku jsme věděli, že chceme být první ekologická farma s chovem buvolů, která po vzoru italských farmářů nabídne zákazníkům jedinečné a kvalitní výrobky z buvolího mléka,“ vzpomínala Ing. Anna Page.
Po rekonstrukci stáje v roce 2017 se na farmu stěhovali první buvoli, následující rok na jaře se kolaudovala sýrárna a v tom samém roce na podzim pak proběhla registrace mlékárny.
Základ dojeného stáda však položily až buvolice nakoupené předloni v Německu.
„S chovem buvolů jsme se seznamovali na farmách v Anglii, na něž má muž kontakty. Při pořizování základního stáda jsme dbali na to, aby v původu nakupovaných zvířat z německých chovů byla italská krev. Domácí buvoli se sice chovají také na farmách v Maďarsku, Rumunsku nebo na Ukrajině, ale jsou to zvířata jiného typu. Jsou menší i jinak vypadají. Na poprvé jsme přivezli osm vysokobřezích jalovic, na plánovaný nákup dalších čtyř již nedošlo z důvodu celosvětové koronavirové krize,“pokračovala dále farmářka.*
Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu Náš chov
