Masný simentál patří v našich chovech skotu bez tržní produkce mléka k nejčastěji chovaným plemenům. Chová ho také ekologicky hospodařící farmářka Hana Nemleinová, která na své farmě na okraji České Kamenice, jíž převzala před osmi roky po svém otci, eviduje stádo 160 matek.
Do České republiky se první jalovice masného simentála dovezly z Kanady v roce 1993. Ve stejném roce se do tuzemských chovů importovaly ještě jalovice z Dánska a jalovice fleckvieh z Německa a Rakouska. Čistokrevná plemenitba spolu s převodným křížením dala v domácích chovech základ početné populaci, která masného simentála řadí mezi nejrozšířenější masná plemena v České republice.
„Tatínek založil farmu v roce 1992. Začínal s krávami českého strakatého plemene, které zpočátku choval na mléko. Opakující se problémy s mlékárnou ho přiměly k rozhodnutí přejít na chov skotu bez tržní produkce mléka. S využitím inseminačních dávek simentálských býků položil převodným křížením základ stáda masného simentála. V roce 1999 tatínek začal ekologicky hospodařit a o čtyři roky později jsem s ním začala pracovat. Farmu jsem převzala v roce 2012 a v témže roce jsem ze ZD Ročov nakoupila osm čistokrevných simentálských jalovic za účelem produkce plemenných býků. Na otázku, proč jsme zvolili simentála, by vám nejlépe odpověděl tatínek. Za sebe mohu konstatovat, že je to plemeno, které se hodí do našich podmínek, vyniká velkým tělesným rámcem, má vynikající přírůstky a úžasnou povahu,“ zahájila náš rozhovor Hana Nemleinová, jejíž farmu chovatelé znají pod názvem Filipov.
V nadmořské výšce od 350 do 480 metrů Hana Nemleinová obhospodařuje 560 ha zemědělské půdy, z nichž 470 ha vlastní. Pozemky se nacházejí mimo jiné i na třech zvlášť chráněných územích – Lužických hor, Českého Švýcarska a Labských Pískovců Veškerou výměru tvoří trvalé travní porosty, které slouží k pastvě i zajištění krmivové základny. Pokud jde o zásoby krmiv na zimu, ročně zde kalkulují s tisíci tunami senáže a 1500 tunami sena.*
Více se dočtete v červencovém čísle časopisu Náš chov.
