Výživa přežvýkavců je založena na využití rostlinných bílkovin. Kromě zdrojů N-látek je nutné přežvýkavcům zabezpečit odpovídající zdroje energie. Za jeden z hlavních zdrojů energie můžeme považovat kukuřici. Při výběru vhodných hybridů této rostliny k výrobě siláže se musíme zabývat otázkou, jak zvýšit její koncentraci energie. Toto hledisko není samoúčelné, ale vychází z potřeb výživy přežvýkavců. Současná situace úrovně chovů a výsledků užitkovosti klade zvýšené požadavky na řešení kvalitativních ukazatelů výroby statkových krmiv, což znamená, že musíme vytvářet nová hlediska kvalitativních ukazatelů výroby glycidových krmiv podle úrovně užitkovosti.
Do současnosti byla hlavním předmětem hodnocení kukuřice priorita z hlediska produkce energie ve formě zrna. Tato situace byla opodstatněná, protože zrno kukuřice má nejvyšší koncentraci energie. Ve výživě však nastala situace, kdy u vysokoprodukčních dojnic již nepomáhá zvyšování množství zrna v dietě a zároveň dochází ke zhoršení zdravotního stavu kvůli snížení podílu nejen vlákniny, ale také snižování strukturální vlákniny, v krmné dávce. Abychom mohli řešit danou situaci, potřebujeme zlepšit kvalitativní hledisko hodnocení vlákniny v krmné dávce. Kromě zařazení nových krmiv s vyšší stravitelností vlákniny pomůže i výběr hybridů k výrobě kukuřičné siláže, které se vyznačují zvýšenou stravitelností vlákniny. Jednou z možností je pomocí šlechtění kukuřice vytvářet nové hybridy, které se vyznačují nejen vysokým podílem klasů, ale současně také vysokou stravitelností buněčných stěn, resp. jednotlivých složek vlákniny – NDF (neutrálně-detergentní vláknina), ADF (acido-detergentní vláknina), ADL (acido-detergentní lignin).
Více si přečtete v červnovém Farmáři
