Problematika bolesti u skotu v rané fázi života se v posledních letech stává předmětem intenzivního vědeckého zájmu. Toto téma rezonuje nejen v moderních chovech, ale vyvolává i širší společenskou diskusi o welfare hospodářských zvířat. Telata mohou zažívat bolest z různých příčin – ať už v důsledku zranění, nemocí nebo rutinních zákroků. Zatímco bolesti způsobené nemocemi či zraněními se snažíme předcházet, rutinní bolestivé zákroky jsou považovány za běžnou a nevyhnutelnou součást chovatelské praxe.
V tuzemských chovech dojeného skotu patří mezi běžné bolestivé zákroky zejména označování a odrohování. Tyto zákroky jsou obvykle prováděny v prvních dnech či týdnech života telete a často s nedostatečnou nebo žádnou analgezií.
Doba hojení a přetrvávání bolesti po rutinních zákrocích
V případě odrohování, kterému byla věnována podstatně větší výzkumná pozornost, protože se jedná o významnější zásah, trvá hojení ran v průměru 9 týdnů s rozmezím 6–13 týdnů do úplné reepitelizace. Po celou dobu hojení zůstávají tkáně výrazně citlivější na dotek než nově vytvořená kůže. Telata navíc zažívají průběžnou bolest minimálně po dobu 3 týdnů po odrohování.
Vývoj vnímání bolesti u telat
Výzkumy ukazují, že telata jsou schopna vnímat bolest již od narození – jejich nervový systém je dostatečně vyvinutý, aby registroval, zpracovával a reagoval na bolestivé podněty. Díky plně funkčním nociceptorům (receptorům bolesti) novorozená telata vykazují fyziologické a behaviorální reakce na bolestivé zákroky. Právě díky kombinaci této vrozené schopnosti vnímat bolest a vývojové plasticity nervového systému v raném věku může mít prožití bolesti významné dlouhodobé důsledky pro vnímání a zpracování bolestivých podnětů v pozdějším životě.
Senzitivní období a jeho význam
Výzkumy z posledních let přinášejí nové poznatky o vztahu mezi věkem při provádění bolestivých zákroků a jejich dlouhodobými následky. Řada studií potvrzuje existenci a význam tohoto senzitivního období. Telata odrohovaná ve věku 3 nebo 35 dní měla v 11 měsících věku vyšší srdeční frekvenci při očkování než starší telata odrohovaná ve věku 56 dní, což naznačuje jejich zvýšenou citlivost na bolestivé a stresové situace. Podobně u ovcí, jehňata kastrovaná první den života vykazovala při pozdějším kupírování ocasu mezi 26. a 34. dnem věku více projevů bolesti než jehňata kastrovaná v 10 dnech věku.
Dlouhodobé důsledky rané bolesti
V praxi může být tele vystaveno několika bolestivým zákrokům v krátkém časovém období (např. odrohování a nasazení ušních známek se v některých chovech provádí hned za sebou). Pro lepší pochopení dlouhodobých důsledků těchto zákroků u telat je výzkum, který by pomohl optimalizovat management bolesti v chovech skotu, nutný. Do té doby je vhodné přistupovat k bolestivým zákrokům u telat s náležitou pozorností a zvážit použití odpovídající medikace.
Praktické dopady pro chovatele
V současné době se většina tuzemských chovatelů řídí pouze legislativou vyžadující znecitlivění při odrohování až po 4. týdnu věku (Zákon č. 246/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů). O dlouhodobějším tlumení bolesti se zákon nezmiňuje vůbec.
Z výše uvedeného vyplývá několik klíčových poznatků pro praxi, a to, že telata vnímají bolest podobně intenzivně v rané ontogenezi jako starší telata, odrohování bez analgezie v raném věku může způsobit dlouhodobé změny prahu bolesti a provádění zákroku v mladším věku nemusí nutně znamenat menší bolest nebo méně dlouhodobých následků.
Proto je důležité přehodnotit současné postupy, včetně aktuální legislativy, a zvážit použití adekvátní medikace při bolestivých zákrocích, bez ohledu na věk telete. Zvláštní pozornost by měla být věnována dlouhodobému managementu bolesti po zákroku.
Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D., Oddělení etologie, VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, Katedra etologie a zájmových chovů, FAPP, ČZU v Praze
Podrobněji v NCH 12/2024
