Úspěšnost odchovu telat se odvíjí od úrovně ošetřovatelské péče, která má zásadní vliv na růst telat. Ovšem v souvislosti s nedostatkem zaměstnanců v zemědělství chybí nejen kvalifikovaný personál, ale často dochází i k vysoké fluktuaci ošetřovatelů. Podniky provozující živočišnou výrobu na tuto situaci stále častěji reagují tím, že pořizují vyspělé technologické systémy, využívající umělou inteligenci. V chovech hospodářských zvířat má však člověk svou nezastupitelnou roli.
Podle dostupných statistických údajů pracuje v českém zemědělství okolo 98 tisíc osob. Přitom ještě před dvaceti pěti lety bylo v oboru bezmála dvojnásobně více pracovníků. V živočišné výrobě chybí nejčastěji ošetřovatelé zvířat, dojiči, krmiči i kvalifikovaní zootechnici. Hlavní příčiny nedostatku pracovníků jsou spojovány zejména s podprůměrnými příjmy a monotónní celoroční stále se opakující prací bez víkendů a svátků.
Nedostatek pracovníků řeší zemědělské podniky zaměstnáváním cizinců. Například vloni pracovalo v zemědělství 23 092 lidí, z nichž 40 % bylo z Ukrajiny. Dále u nás v zemědělství pracují také Slováci, Poláci, Rumuni, Bulhaři, Maďaři, Arméni, Filipínci, Gruzínci, Indové, Kazachstánci, Mongolové a Srbové. Zaměstnávání cizinců s sebou nese nejen řadu administrativních těžkostí, ale velkým problémem je i jazyková bariéra. Třetina podniků při shánění lidí spolupracuje s pracovními či personálními agenturami. Ovšem agenturní zaměstnanci se často bojí velkých hospodářských zvířat, nevyhovuje jim pracovní prostředí s typickým zápachem, ani fyzicky náročná práce a brzké vstávání sedm dní v týdnu. Na pozici ošetřovatelů tak dochází k vysoké fluktuaci, což podnikům přináší ztráty.
Vlivem ošetřovatelské péče na růst telat se zabývalo duo výzkumníků (Ing. Gabriela Malá, Ph.D., doc. MVDr. Pavel Novák, CSc.) z Výzkumného ústavu živočišné výroby, v. v. i., v Praze – Uhříněvsi. V rámci dlouhodobého sledování měli možnost porovnat úroveň práce sedmadvaceti ošetřovatelů, kteří se starali o 2880 telat na mléčné výživě. V rámci dvanáctiletého projektu výzkumníci posuzovali ošetřovatele s ohledem na pohlaví a dobu praxe.
Rozdíly v kvalitě ošetřovatelské péče po narození a v průběhu odchovu mezi jednotlivými ošetřovateli jsou tak výrazné, že se přímo promítají do výše průměrných denních přírůstků telat. Ošetřovatelé se lišili přístupem k ošetřování telat bezprostředně po narození, v dodržování úrovně hygieny, ať už v individuálních kotcích, tak i krmítek a napájecích věder. Rozdíly byly také zjištěny v podávání starteru, tj. dosypávání versus výměna celé dávky.
Kvalita a pečlivost, s jakou je práce vykonávána, velmi závisela na úrovni spokojenosti s prací; vzděláním, ale i na vztahu ke zvířatům.
„Dlouholetým sledováním úrovně ošetřovatelské péče jsme zjistili, že z celkových sedmadvaceti ošetřovatelů působilo v chovu pouze 13 ošetřovatelů déle než šest měsíců. Prokázali jsme, že telata ošetřovaná po narození a během odchovu čtyřmi a více ošetřovateli v průběhu jednoho měsíce, dosahovala oproti svým vrstevníkům ošetřovaným dvěma stabilními ošetřovateli statisticky významně nižší průměrný denní přírůstek. Rozdíly mezi pohlavími v postojích ke zvířatům jsou nyní běžně přijímaným faktem. Uvádí se, že ženy jsou oproti mužům svědomitější. Zjistili jsme, že telata, která byla po narození a v průběhu odchovu ošetřována ženami, dosahovala signifikantně vyšších průměrných denních přírůstků než telata ošetřovaná muži. Růst telat samozřejmě ovlivňuje i délka ošetřovatelské praxe. Protože telata jsou budoucností chovu, je třeba věnovat náležitou pozornost ošetřovatelské péči,“ uvádějí ve své studii autoři článku, který najdete v zářijovém čísle časopisu Náš chov.*
