Mléčná užitkovost skotu je vlastnost ovlivněna nespočtem vnitřních i vnějších vlivů. V poslední době se zájem odborné veřejnosti i chovatelů upíná k možnému vlivu pohlaví telete na mléčnou užitkovost jeho matky. Tato studie měla za úkol ověřit vliv pohlaví telete na užitkovost dojnic v podmínkách České republiky. Touto věcí se již zabývali v USA a v Dánsku, kde na svých populacích prokázali určitý ale protichůdný vliv. Soubor obsahoval záznamy o užitkovosti od 197 333 krav, pořízené mezi lety 1995 až 2015. V případě naší studie byl pomocí Test day modelu s pevnou regresí prokázán vliv telete na mléčnou užitkovost ve prospěch býčků. Užitkovost se v tomto případě zvýšila o 21 kg mléka za laktaci. Toto zvýšení je z ekonomického hlediska nevýznamné v porovnání s vyšší potřebou jaloviček k obnově stáda a prodeji.
Současná doba přináší moderní poznatky z oblasti biotechnologií, které chovatelům umožňují zasáhnout do děje oplození. Mezi úspěšně zavedenými do praxe patří inseminace, přenos embryí, kontrola říje, ovulace a porodu, odběr a konzervace semene, popřípadě sexování spermatu, které se využívá při oplodnění in vitro. Výsledkem těchto změn se zvětšuje úloha chovatele v reprodukčním procesu stáda. V poslední době se zájem chovatelské veřejnosti upíná k dalším možnostem jak ovlivnit užitkovost vysokoprodukčních dojnic. Jedna z teorií hovoří o možném vlivu pohlaví telete na mléčnou užitkovost jeho matky. Tímto se zabýval v roce 2014 v USA Hinde a kolektiv. Výsledky studie vypovídají o vyšší užitkovosti v případě, že krávy porodily jalovičky. Na popud této studie byl později proveden výzkum v Dánsku, kde Græsbøll a kolektiv v roce 2015 dokazuje, že nejvyšší užitkovosti dosahovaly dojnice v případě narození býčků. Ačkoliv jsou oba výzkumy prováděny na rozsáhlých souborech dat, vykazují opačné výsledky (tabulka č. 1). Rozhodli jsme se ověřit vliv pohlaví telete na mléčnou užitkovost matky v našich podmínkách a podat chovatelům odpovídající výsledky.
Zpracováno v rámci projektu NAZV QJ1510139.
Ing. Anita Kranjčevičová,
Ing. Michaela Brzáková,
prof. Ing. Josef Přibyl, DrSc.,
Ing. Alena Svitáková
Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Praha Uhříněves
Ing. Zuzana Fialová
Česká zemědělská univerzita v Praze
Celý článek je publikován v NCh 10/2016
