Bachor hostí velké množství mikroorganismů – bakterií, prvoků a hub. Tyto mikroby degradují rostlinou vlákninu na nevláknité sacharidy, bílkoviny, těkavé mastné kyseliny a amoniak. Složení bachorové tekutiny je ovlivněno druhem krmiva, složením slin a absorpcí rozpuštěných látek. Přítomnost bifidobakterií ve vysokém počtu je spojena s dobrým zdravotním stavem hostitele. Probiotka mají tedy vliv na stabilizaci pH bachoru, zlepšený příjem živin a zlepšení bachorového prostředí.
Mikroorganismy mají významnou úlohu pro zachování stability bachorového prostředí a zdraví hostitele. Bakterie jsou nejdůležitější mikrobi podílející se na trávení přežvýkavců. Počet v 1 ml bachorové tekutiny bývá 109 až 1012 bakterií. Nálevníci v bachoru, anaerobně fermentační mikroorganismy, výrazně přispívají k trávení a představují 40–80 % živočišné biomasy bachoru. Jejich celkový počet kolísá od 104 do 107/ml bachorové tekutiny, v závislosti na složení krmné dávky a době po nakrmení. Složení bachorové tekutiny je ovlivněno druhem krmiva, složením slin a absorpcí rozpuštěných látek.
V experimentu byly použity dvě dospělé krávy plemena aberdeen-angus se zavedenou permanentní bachorovou kanylou (ø 13 cm) k vyhodnocení účinku podávání probiotik rodu Bifidobacteriunm sp. (107/g). Pokusná zvířata byla ustájena volně v boxových lóžích s přístupem ad libitum k napáječce s vodou a k lizu. Probiotika Bifidobacterium sp. byla podávána v lyofilizované formě po dvou gramech rozmíchaná ve 100 ml pitné vody a aplikovaná přes píštěl do bachoru každý den v 9 hodin během celého návykového a pokusného období. Pokus probíhal ve dvou opakováních. Ve třetím kontrolním období zvířata dostávala základní krmnou dávku (ZKD). Během celého pokusu bylo sledováno stájové mikroklima pomocí datalogeru. Vzorky bachorové tekutiny byly odebírány ve všech třech obdobích tři hodiny po ranním nakrmení třikrát týdně, vždy v pondělí, ve středu a v pátek bachorovou kanylu sondou připojenou na podtlakovou ruční pumpu. Celkem bylo odebráno 60 vzorků bachorové tekutiny od každého zvířete. V ní byla měřena hodnota pH, množství VFA (kyselina octová, máselná, propionová), množství dusíkatých látek (NH3) a počty protozoí.
Jedním z našich hlavních záměrů je stanovení metodiky stravitelnosti krmiv "in vitro", která bude poskytovat maximálně porovnatelné hodnoty s výsledky dosaženými na živých zvířatech „in saco“. Současné metodiky, podobně jako tabulkové hodnoty některých krmiv, neposkytují dostatečné a přesné podklady potřebné pro moderní výživu dojnic. Ve světě je již všeobecně známo, že výsledky „in vitro“ nejsou častokrát v souladu s výsledky na živých zvířatech.*
Ing. Luboš Zábranský, Ph.D., Ing. Veronika Hadačová, Ing. Anna Poborská, prof. Ing. Miloslav Šoch, CSc., doc. Ing. František Lád, CSc., Ing. Eva Petrášková, Ph.D., Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zemědělská fakulta, katedra zootechnických věd
Podrobnější informace v časopisu Náš chov 11/2019.
