V poslední době nabývá na významu snižování množství antibiotik při zaprahování dojnic. I proto bylo cílem tohoto příspěvku vyhodnocení výsledků zaprahování u dojnic holštýnského a českého strakatého skotu ve dvou ekologických chovech, přičemž doporučení pro antibiotické zaprahnutí bylo zhruba 60 % z hodnocených čtvrtí vemene.
Z výsledků vyplývá, že i přes využití přísných kritérií pro výběr čtvrtí na neantibiotického zaprahování nedošlo k výraznému zhoršení kvality mléka po otelení, což bylo hodnoceno dle indikátorů zánětu mléčné žlázy. Bylo zjištěno, že výskyt mastitid u dojnic zaprahlých antibioticky a neantibioticky se po otelení statisticky nelišil.
Úvod
Vzhledem k platné evropské legislativně, cílící na snížení užívání antibiotik v chovu dojného skotu, není povoleno na našem území aplikovat plošné zaprahování dojnic. Je tedy zakázáno rutinní podání antibiotik všem kravám při ukončení laktace. Nutností bylo tedy zavést tzv. selektivní zaprahování. Pro úspěšné zavedení této strategie, a to i v ekologickém systému hospodaření, je třeba zvolit vhodná kritéria, tak aby se zabránilo výraznému zhoršení zdraví dojnic, které by mohlo ovlivnit jejich užitkovost i celkovou pohodu.
Metodika
Do hodnocení byly zařazeny dva chovy hospodařící v ekologickém režimu ležící v oblasti Vysočiny. Základní velikost obou stád byla okolo 100 kusů dojnic.
Hodnocení parametrů pro zaprahování od dojnic probíhalo podle metodiky vždy v intervalu týden až tři týdny před předpokládaným přechodem na období stání na sucho.
Zdali budou jednotlivé čtvrtě zaprahnuty antibioticky (ATB), nebo neantibioticky (NEATB) bylo rozhodnuto na základě hlavních a vedlejších kritérií.
Další odběry čtvrťových vzorků mléka byly odebrány po otelení do čtyř týdnů. U těchto vzorků byl opět stanoven PSB a bakteriální kultivace. Rovněž byla převzata chovatelská evidence mastitid od jednotlivých zvířat.
Výsledky
Na první pohled je patrné, že nebyly příliš velké rozdíly v pořadí laktace mezi ATB a NEATB zaprahovanými zvířaty. Nicméně jistý menší rozdíl je patrný mezi chovy v nádoji, který je překvapivě vyšší u plemenic českého strakatého skotu. U krav, které byly zaprahnuty pomocí antibiotik, byly logicky zaznamenány výraznější projevy zvrásnění a zhoršené čistoty struků,
Závěrem
Snižování průniku antibiotik do prostředí je sice obtížné, ale klíčové pro dosažení udržitelného zemědělství. I v ekologickém systému chovu dojeného skotu je nicméně zapotřebí hledat cesty k minimalizaci potřeb léčení a zároveň udržení kvality mléčné produkce. Z výsledků naší studie ve dvou chovech s holštýnským a českým strakatým skotem vyplývá, že při využití striktních kritérií pro neantibiotické zaprahování lze dosáhnout dobrých výsledků z pohledu hygienické kvality mléka a výskytu mastitid po otelení. Přesto to zatím není ideální výsledek. Zlepšování situace a možností pro určení vhodné strategie zaprahování a snižování výskytu mastitid bude dozajista dosahováno v budoucnosti se zařazováním moderních prvků umělé inteligence a strojového učení.
Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D., Ing. Matúš Gašparík, Ph.D.; Ing. Lucie Kejdová Rysová, Ph.D.; Ing. Veronika Legarová, Ph.D.; Ing. Soňa Hermanová; Ing. Radim Codl, Ph.D.;
doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D.; Ing. Martin Ptáček, Ph.D.,1 Katedra chovu hospodářských zvířat, Katedra kvality a bezpečnosti potravin, FAPPZ, ČZU v Praze
Podrobněji v NCH 12/2024.
