Enterická fermentace je přirozenou součástí trávicího procesu u přežvýkavců. Jde o proces trávení, při němž mikroorganismy štěpí sacharidy na jednoduché molekuly a produkují metan jako vedlejší produkt, který uniká do atmosféry. Kromě metanu na farmách vznikají a do atmosféry unikají i jiné plyny, jako jsou čpavek, sirovodík, oxid uhličitý a oxid dusný.
Potenciální dopad emisí skleníkových plynů na globální klima vyvolává po celém světě obavy. Již v roce 2009 byly zpracovány obsáhlé studie, v nichž byly kvantifikovány průměrné toky skleníkových plynů pro každý hlavní zdroj farmy, resp. zemědělskou půdu, pěstované plodiny, chovaná zvířata a skladování hnoje. Mimo jiné zjistili, že skutečná rychlost asimilace uhlíku (záchyt uhlíku půdou a rostlinami) a čisté emise skleníkových plynů do atmosféry z farem, produkujících zvířata, do značné míry závisí na strategiích řízení, implementovaných na farmě.
Někteří autoři uvádějí, že redukce skleníkových plynů produkovaných přežvýkavci změnou v krmné dávce jsou málo účinné. Ke snížení emise metanu by údajně pomohla stimulace bachorové motoriky speciálními kartáči. Obě hypotézy ověřovali specialisté Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi na farmě účelového hospodářství v Netlukách.
Jejich cílem bylo stanovit produkci skleníkových plynů u dojnic holštýnského skotu ve vztahu ke stimulaci bachorové motoriky a ke změně kvality krmné dávky z pohledu změny obsahu vlákniny. U dvou skupin dojnic (po čtyřech kusech) měřili ve třech periodách po 21 dnech nejen emise skleníkových plynů, ale i ukazatele užitkovosti a bachorové fermentace, včetně pH pomocí eCOW bolusů. Experiment u dojnic neprokázal avizované pozitivní účinky aplikace stimulátoru bachorové motoriky, ani změny obsahu vlákniny ve směsné krmné dávce na snižování produkce skleníkových plynů, tj. metanu, oxidu uhličitého a čpavku (amoniaku).*
Podrobné výsledky najdete v listopadovém čísle časopisu Krmivářství, které vychází 13. listopadu.
