Kravské mléko představuje bezesporu cenný zdroj živin, a proto je již celou řadu let důležitou součástí lidské výživy. Vlastnosti mléka závisí na celé řadě faktorů. Například na plemeni, věku dojnice a zdravotním stavu, na fázi laktace, ale také na vnějších podmínkách, tj. sezónních vlivech, technologii chovu, způsobu ustájení, technice dojení a na výživě, která bývá označována za faktor limitující.
Předkládaná krmná dávka musí pokrývat potřebné množství živin a energie. Tím lze do jisté míry ovlivnit produkci mléka, zejména obsah mléčného tuku a v malé míře také laktózy a mléčné bílkoviny. Základním předpokladem pro vysokou produkci hodnotného mléka je vytvoření vhodných podmínek pro bachorovou fermentaci, během níž vznikají z živin přijatých v krmné dávce prekurzory mléka. U vysokoužitkových dojnic, které mají denní užitkovost více než 50 kg mléka, by neměl být překročen příjem dusíkatých látek 190 g/kg sušiny v krmné dávce, jejich degradovatelnost by měla být nižší (průměr 60 %) až střední (průměr 75 %) a jejich střevní stravitelnost by měla být vysoká. Chuť a pach mléka ovlivňuje celá řada krmiv. Chuťové i pachové látky se do mléka dostávají pomocí zažívacích, ale i dýchacích orgánů zvířete, odkud jdou do krve a mléka. Tyto látky přecházejí do mléka z trávicího procesu formou aromatických látek ze složek krmiva nebo přímo v nezměněné formě. Intenzita specifické chutě a vůně mléka je ovlivněna jak strukturou a množstvím krmiva, tak koncentrací aromatických látek v krmivu a časovým rozmezím mezi krmením a dojením. Kromě toho, že předkládaná krmná dávka pro dojnice musí splňovat potřebné množství živin a energie a nesmí obsahovat toxické látky, které by ohrožovaly zdraví dojnic, je důležité dodávat chutná krmiva podporující žravost (cukrovarské řízky, krmná řepa aj.). Předkládaná krmiva by měla být kvalitní, jejich použití zejména ve formě směsných krmných dávek (TMR), nutriční rozbory krmiv musí být aktuální a důležitá je i prevence spočívající v krmení jakostních krmiv, ve správném skladování krmiv a v zamezení používání krmiv znečištěných, plesnivých nebo namrzlých. Musí se respektovat zásada výživy podle odpovídající fáze laktace a nesmí se zapomínat na čtyřiadvacetihodinový přístup ke krmné dávce i pitné vodě. Díky odpovídajícímu přístupu k chovu dojnic lze očekávat dosažení předpokládané produkce mléka.*
Příspěvek byl zpracován v rámci institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace MZe ČR MZERO0716.
Ing. Marie Koukolová, doc. Ing. Petr Homolka, CSc., Ph.D., Ing. Jitka Láchová, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Česká zemědělská univerzita v Praze
Více se dočtete v únorovém čísle časopisu Náš chov.
