Menu
e-shop
Tepelný stres spouští behaviorální a fyziologické reakce, které negativně ovlivňují produktivitu hospodářských zvířat, mezi nimiž jsou prasata na vysoké teploty vzduchu obzvláště citlivá. Vědci ze zemědělské univerzity v Krakově studovali možnosti využití různých způsobů ochlazování, které ve stájích pro prasata redukuje vliv tepelného stresu.
Četnější výskyt období s vysokými teplotami určuje v posledních desetiletích přístup k výstavbě a rekonstrukcím zařízení pro chov hospodářských zvířat, protože působení tepelného stresu se projevuje narušením fyziologických procesů, zhoršenou imunitou, změnami v chování a poklesem užitkovosti. Implementace vhodných ochlazovacích technologií se tak stala klíčovým faktorem pro redukci negativních důsledků měnícího se klimatu.
Teplotu vzduchu ve stáji lze snižovat různými, více či méně efektivními prostředky a v současné době se velká pozornost věnuje vývoji úsporných (z pohledu energie i vody) technologií. Při hodnocení jejich účinnosti je třeba zohledňovat nejenom spotřebu energie a dalších zdrojů, ale též ukazatele welfare, jako je například frekvence dýchání, teplota povrchu kůže a tělesného jádra, parametry užitkovosti a behaviorální změny.
Adekvátní mikroklimatické podmínky jsou pro hospodářská zvířata jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje jejich pohodu a zdraví. Tím pádem jsou i prostředkem k udržení požadované úrovně produkce. K hlavním veličinám vytvářejícím mikroklima ve stáji patří teplota vzduchu, jeho relativní vlhkost a rychlost proudění, ale též koncentrace škodlivých plynů a dalších znečišťujících látek. V zemích s teplejším podnebím se pro chov prasat preferují lehké stáje s otevřenými bočními stěnami, které umožňují přirozené větrání. Avšak zvyšování venkovních teplot je celosvětovým problémem a vyžaduje nové metody chlazení a další pokročilé technologie, které zvládnou zajistit tepelný komfort zvířat ve všech chovatelských systémech, a to nejenom u moderních genetických linií, které jsou na změny citlivější.
Při vysokých teplotách vzduchu vykazují prasata sníženou aktivitu, vyhledávají stín (a to nejenom ve venkovních chovech) a častěji leží na chladných a vlhkých místech. Pozorován byl také omezený kontakt s ostatními jedinci ve skupině. Jsou-li vystavena působení tepelného stresu, zvyšují příjem vody a omezují konzumaci krmiva. Zvýšení dechové frekvence, teploty tělesného jádra a povrchu kůže, ale také redukce příjmu krmiva, jsou markery, které se často objevují ve studiích vlivu tepelného stresu u prasat.
Vzhledem k nedostatku funkčních potních žláz je u prasat zvýšené odpařování dýchacími cestami jediným účinným způsobem, jak zredukovat tepelnou zátěž a omezení příjmu krmiva je jedním z nejdůležitějších adaptačních procesů, neboť termický efekt trávení je jednou z významných složek celkové produkce tepla. Snížení příjmu krmiva a aktivity se tak jeví jako přirozený způsob omezení produkce endogenního tepla. Rozsah účinku závisí na plemeni či linii, tělesné hmotnosti, fyziologickém stavu, pohlaví a prostředí. Avšak v každém případě vede pokles příjmu krmiva ke zhoršení užitkovosti.
