Za výborným hovězím masem se naučili lidé ze Žďárska jezdit k rodině Kamanových do Vídně. Není však třeba, aby po cestě překračovali státní hranici s Rakouskem, neboť obec Vídeň leží přímo v tomto regionu, poblíž Velkého Meziříčí. Otec a syn Jindřich a Jan Kamanovi se tu věnují hospodaření spojenému s výkrmem býků, zpracováním a prodejem hovězího masa z farmy, čímž navazují na tradici svých předků.
„Nejprve jsme se věnovali chovu dojeného skotu a poté prasat. Vše bylo založeno na ruční práci, bylo to náročné. Vydrželi jsme to až do roku 2015, “ vysvětluje Jindřich Kaman, který převzal hospodářství po svém otci v roce 2002.
K němu se o 15 let později přidal po studiu na České zemědělské akademii v Humpolci i syn Jan. Když se před deseti lety objevila možnost koupě bývalé jídelny s bourárnou u jejich farmy, neváhali a investovali. Pak byl jen krůček k pořízení si zástavu masného skotu, výkrmu býků, zpracovávání hovězího masa přímo na farmě a jeho prodeji, což je doména hlavně mladšího z Kamanů.
„Vykrmujeme vždy tak 24 býků, z nichž dvě třetiny projdou naší bourárnou, většinou bouráme najednou dva kusy. Jatka máme nedaleko, v deset kilometrů vzdálených Dolních Heřmanicích. Zákazníkům nabízíme smíšené balíčky po předchozím objednání, při prodeji od nás dostávají i vytištěné originální recepty, aby měli inspiraci,“ usmívá se Jan Kaman a dodává: „Restaurační část budovy pronajímáme na nejrůznější akce typu rodinných oslav, svateb a tak podobně.“
Investuje se stále
Rodina v čele s Jindřichem Kamanem obhospodařuje aktuálně 96 hektarů půdy, z nichž více než polovina je vlastní, 11 ha tvoří trvalé travní porosty, zbytek pak orná půda. Do dvou let budou mít hospodáři k dispozici ještě dalších 25 hektarů, které zakoupili, nebo jim je vlastníci propachtují, ale prozatím jsou pod smlouvou.
Pěstují pšenici, ječmen, řepku, na desetihektarové výměře mák, pícniny, kukuřici na krmení a nesmíme zapomenout na dva hektary brambor, pro které si jezdí zákazníci přímo na farmu. Kombinace s hovězím masem se přímo nabízí.
„Chceme být strojově soběstační a techniku obměňovat, což považujeme za hodně důležité. Kromě sezonních strojů, jako jsou kombajny a řezačka, máme veškerou techniku novou, nechybí nám ani kombajn na brambory. Ale investovat do rozvoje farmy se snažíme po všech stránkách stále, čeká nás teď nová střecha na jedné starší budově a rádi bychom později vybudovali silážní žlaby. V minulosti nám při investicích pomohla dotace pro Mladé začínající zemědělce, kterou čerpal syn, to byla skutečně účinná pomoc,“ říká starší z hospodářů.*
