16.05.2012 | 11:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výkrm kanců pro zlepšení ekonomiky

Nizozemský specialista na chov prasat Fred de Cocq byl opět klíčovou postavou semináře pro chovatele prasat, který 27. dubna ve Stříteži u Jihlavy uspořádala společnost De Heus. Odborník, kterého někteří z publika přednáškového sálu hotelu Tři věžičky znali již od loňského roku tentokrát hovořil o kastraci kanečků a rozebral možnosti, které přispívají ke zmírnění tepelného stresu u všech kategorií prasat.

Nizozemec Fred de Cocq si i na druhé setkání chovatelů prasat, které zmiňovaná společnost se sídlem v Marefách u Bučovic uspořádala, připravil aktuální témata agrárního sektoru. Zatímco loni hovořil o krizovém vývoji na světovém trhu s vepřovým masem a jmenoval příčiny navyšujícího se objemu dovozů této komodity do České republiky, letos se soustředil na kastraci a tepelný stres.

Evropa je proti chirurgické kastraci
Ekonomika produkce vepřového masa a stále se měnící požadavky na ustájení zvířat jsou pro chovatelskou veřejnost stálým námětem k diskuzi. S ohledem na zlepšení welfare v chovech prasat se v Evropě diskutuje i o plošném zákazu chirurgické kastrace. Z možných alternativ eliminace výskytu typického kančího pachu se v chovatelské praxi využívá imunokastrace a výkrm kanečků, který je oproti tradičnímu výkrmu vepřů nejen levnější, ale pro samotná zvířata i méně stresující variantou.
„Evropa chce zakázat chirurgickou kastraci od roku 2018. Zlepšení pohody zvířat se stalo hlavním argumentem pro obhajobu tohoto návrhu, kterému dále nahrává i snížení nákladů spojených jak s větším pracovním zatížením, tak s postkastrační mortalitou zvířat,“ zahájil své vystoupení Fred de Cocq a vzápětí dodal. „Od 1. 1. 2011 je kastrace kanečků v Nizozemsku povolena jen s narkotiky. I takový zákrok však zvířat stresuje a navíc farmáři zabírá nějaký čas. Mnoha chovatelům se krvavý zákrok, který spojují s možnou infekcí a v neposlední řadě i s horšími přírůstky kastrátů navíc ani nelíbí.“
Důvodem kastrace je kančí pach, jehož intenzita může významně ovlivnit kvalitu masa. Typický kančí odér na nějž jsou podle průzkumu citlivější ženy než muži způsobuje zejména v tlustém střevě mikrobiálním rozkladem vznikající skatol a pohlavní hormon androsteron, který je syntetizovaný ve varlatech a játrech. Vedle chirurgické kastrace prováděné v prvním týdnu života kanečků se praktikuje i tzv. imunovakcinace, vakcína proti kančímu zápachu byla uvedena na trh před třemi roky v létě.
„Vakcinací se zastavuje vývoj a aktivita varlat. K tomu aby to fungovalo, je však třeba kanečky vakcinovat dvakrát, nejprve při dosažení hmotnosti 25 kilogramů a po druhé čtyři až šest týdnů před porážkou. K opatřením s pozitivním dopadem na likvidaci kančího zápachu má také udržování optimálního mikroklimatu ve stájích se suchými a čistými kotci. Nakonec i vylačnění jatečných zvířat, která se přestanou krmit asi dvanáct hodin před odvozem na jatky má význam,“ vypočítal nizozemský specialista.

Zkušenosti s výkrmem kanečků
Výkrm kanečků je jednou z možností, jak s využitím biologických rezerv zvýšit efektivitu produkce vepřového masa. Kanečci dosahují v porovnání s kastráty prokazatelně lepší ukazatele užitkovosti a jatečné hodnoty, což při dosažení některých důležitých zásad v chovu může v nových legislativních podmínkách znamenat výrazný ekonomický efekt.
„Díky lepší konverzi, nižší mortalitě a vyšší zmasilosti hmotnostně vyrovnaných skupin zvířat je výkrm kanečků jednou z cest k vylepšení ekonomiky. Například při zlepšení konverze o 0,2 ušetříme 18 kg krmné směsi, při snížené spotřebě krmné směsi o 0,4 kg na kilogram přírůstku se jedná už o 36 kg. Když budeme počítat s průměrem ušetřeného krmiva na úrovni 27 kg, což v přepočtu k nákladům představuje úsporu 6,7 eura, a připočteme 0,5 eura za každé procento snižující mortalitu, tak jsme na průměru 7 euro na vykrmený kus. V chovu s pěti sty prasnicemi s užitkovostí 27 odstavených selat a při uvažovaném polovičním podílu pohlaví (6750 kanečků z celkového počtu 13500 selat) lze pak očekávat profit 47 250 eur. Pro farmáře je výkrm kanečků možností, jak si pomoci v krizi. V některých zemích však jatky o mladá zvířata s hmotností okolo devadesáti kilogramů nemají zájem. V Nizozemsku, kde chirurgickou kastraci přestala využívat více než polovina chovů (na podzim letošního roku by to měly být již tři čtvrtiny farem) jatky respektují kance vykrmené ve speciálním programu. Na jatkách je pracovník, který hodnotí kvalitu jatečných zvířat podle pachu. Spotřebitelé budou mít na pultech vepřové maso z nekastrovaných zvířat. Vzhledem k velkému objemu nizozemského exportu však chovatelé budou muset v další fázi jednat také s představiteli řetězců i v dalších zemích, zejména pak v Německu, kam jeho podstatná část také směřuje.“ konstatoval v závěru nizozemec Fred de Cocq.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down