Konfederace zemědělského průmyslu (AIC) odmítá doporučení Světového fondu na ochranu přírody (WWF) omezit hospodářská zvířata a vyloučit obiloviny z krmiv.
Omezení počtu hospodářských zvířat a odstranění obilovin a olejnatých semen z výživy zvířat jsou „špatným místem, kde začít“ s přehodnocením britského přístupu ke krmivům, říká Konfederace zemědělského průmyslu (AIC) člen FEFAC.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) nedávno zveřejnil zprávu nazvanou Budoucnost krmiv, která vyzvala k „přehodnocení“ britského „inherentně neefektivního“ přístupu ke krmení hospodářských zvířat potravinami, které mohou jíst lidé. Asi 40 % nejproduktivnější půdy ve Velké Británii se podle této zprávy používá k pěstování surovin pro krmiva hospodářských zvířat, přitom by mohlo být využité pro výživu lidí.
Autoři tvrdili, že to „podněcuje klimatickou a přírodní krizi“ a nastínili strategii pro nahrazení krmiv, jako je sója a obiloviny, alternativami, jako je píce, vedlejší produkty potravin a hmyzí moučka.
Fond WWF tvrdil, že ekologická zátěž krmení zvířat ve Velké Británii je neúměrná příspěvku masa, vajec a mléčných výrobků ke kaloriím a bílkovinám ve stravě Spojeného království. Uvedl, že pastva a plodiny pěstované pro krmení hospodářských zvířat představují dohromady 85 % celkové zemědělské půdy národa, zatímco dodávají pouze 32 % kalorií a 48 % bílkovin.
Autoři zprávy uvádí, že „způsob jakým v současné době vyrábíme většinu našich živočišných zdrojů potravy je ze své podstaty neefektivní. Spíše než konzumovat produkty živočišné výroby pocházející z plodin, které mohou jíst lidé, by bylo efektivnější, pokud jde o využití půdy a vstupy, aby lidé konzumovali tyto plodiny přímo.“
Článek zkoumal myšlenku omezení počtu hospodářských zvířat ve Velké Británii na úroveň množství, které by bylo možno krmit krmivy, která přímo nekonkurují lidské stravě. To by znamenalo vyloučit krmné vstupy, které by jinak mohly být pro člověka jedlé, jako jsou obiloviny a zelenina, jakožto i nepoživatelné krmné vstupy produkované na půdě, která by jinak mohla být využita pro produkci potravin pro lidi.
Odstranění obilovin ze stravy zvířat „špatné místo pro začátek“
Produkce menšího množství hospodářských zvířat ve Velké Británii by podle názoru Jamese McCullocha, ředitele sekce krmiv v AIC, vedla ke zvýšení dovozu masa a mléčných výrobků z Evropy a jiných částí světa, aby uspokojila poptávku na trhu.
„Krmivářský průmysl reaguje na poptávku zákazníků, chovatelů hospodářských zvířat. Ti reagují na poptávku svých zákazníků, zpracovatelů potravin a maloobchodníci dodávají do regálů výrobky, které spotřebitelé chtějí koupit. Neříkám, že nic z toho nelze změnit, ale naznačit, že je úkolem krmivářského průmyslu vyřešit tento takzvaný problém…nemyslím, že tomu tak je,“ řekl k této zprávě.
Odstranění obilovin ze stravy hospodářských zvířat by bylo problematické na mnoha úrovních, což by vytvořilo mezeru ve výživě zvířat a potenciálně ohrozilo potravinovou bezpečnost prostřednictvím krátkodobého nedostatku dodávek.
„Zvířata potřebují ve své stravě škrob a vlákninu – které v současné době získávají převážně z obilovin. Když se podíváte na alternativní zdroje krmiv, jako jsou jednobuněčné organismy zachycující uhlík a mikrořasy, ty mají vysoký obsah bílkovin, ale velmi malý obsah škrobu a vlákniny“.
Dalším problémem s vyloučením obilovin z krmné dávky je, že mnoho náhradní zdrojů krmiv jsou nové technologie, které ještě nejsou komerčně využitelné.
„V současné době dovážíme 2,5 milionu tun sóji ročně. Pokud bychom mohli nahradit velkou část z toho hmyzími bílkovinami, byl by to velmi dobrý nápad, ale je to měřítko, které je výzvou. Navíc by musela být zajištěna bezpečnost kteréhokoli z těchto nových zdrojů bílkovin. Není to překážka, ale je to něco v čem musíme být pragmatičtí“.
Ing. Josef Svoboda, CSc.
Kontakt: post4me@seznam.cz
Více najdete v Krmivářství 5/2022.
