Kvalitní konzervované objemné krmivo je klíčem k efektivní výživě skotu. Jeho výroba se neobejde bez pěstování vhodných pícnin na půdě, která je v dobré kondici, sklizně v odpovídajícím termínu a bezchybného průběhu fermentace. V každém případě mají na výslednou kvalitu vliv mnohé faktory.
Jestliže dojde k výrazné redukci produkce, zhoršení kondice či jinému negativnímu vlivu na efektivitu chovu stala se někde chyba. K nejvýznamnějším faktorům, které způsobují vyšší či nižším nákladům na výrobu senáže, patří objem a kvalita sklizené biomasy, přičemž maximalizace výnosu by neměla být na úkor kvality. Stravitelnost sušiny senáže (DMD) nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje její krmnou hodnotu a následně i užitkovost zvířat, ať už masného skotu či dojnic, březích ovcí, jehňat a prostě všech druhů a kategorií, u nichž tvoří senáž základ krmné dávky. K výrobě dostatku senáže s odpovídající kvalitou je třeba nejen stanovit její potřebné množství a určit minimální výměru vhodných pozemků k její produkci.
Termín první seče
je asi tím nejdůležitějším, protože jeho odklad sice může zvýšit výnos biomasy, ale omezit stravitelnost v důsledku stárnutí porostu. Kvalitu fermentačního procesu ovlivňují dva důležité faktory – obsah sacharidů a dusíkatých látek v biomase. Bakterie mléčného kvašení přeměňují dostupné cukry na kyselinu mléčnou a snižují pH senáže na hodnotu kolem 4, při níž je konzervovaná hmota stabilní. Pro dobrou fermentaci je potřeba 3 a více procent cukrů – čím vyšší je jejich obsah, tím rychleji může pH klesat. Oproti tomu vysoká hladina nitrátů má na fermentační proces negativní vliv, protože dusíkaté látky zvyšují pufrovací kapacitu a zpomalují pokles pH. Na to je třeba myslet při stanovení termínů aplikace a množství dusíkatých hnojiv, protože při vysokém obsahu nitrátů se obvykle doporučuje odložení seče, ale to zase může vést ke zhoršení DMD v důsledku stárnutí porostu a vyššímu podílu stébel vůči listům. Z porostu s převahou listů a s minimem stébel se dá vyrobit senáž se 75- až 80% stravitelností sušiny.
Bez hnojení to nejde
Ani při výrobě senáže nestačí pouze počkat na to, až travní porost obroste, posekat jej a zabalit. Pro vysokou nutriční hodnotu krmiva se musí vytvořit podmínky, např. pravidelně kontrolovat kvalitu půdy a porostu. Na mnoha farmách je úrodnost půdy hlavním limitujícím faktorem, který brání dosažení výborných hodnot stravitelnosti sušiny senáže, protože při nižším obsahu či dostupnosti živin dochází k pomalejšímu obrůstání porostu a tím pádem se ve snaze o dosažení objemu biomasy odsouvá termín seče. A s ohledem na kvalitu půdy a porostu je nezbytné nepodcenit načasování aplikace hnojiv, které nejenom pomáhá pokrýt nároky pícnin, ale také minimalizovat ztráty živin, např. vyplavením. Z toho důvodu by mělo hnojení proběhnout přibližně na začátku dubna, ale vždy s ohledem na místní podmínky, stav porostu a aktuální průběh počasí.
Průběh vlastního senážování
Z pohledu všech faktorů a úkonů, které je potřeba před sečí provést a zohlednit je období vlastního senážování jen takovou „špičkou ledovce“. Nicméně mimořádně důležitou, protože i z vysoce kvalitního porostu může kvůli nezvládnutí „finále“ vzniknout (pod)průměrné krmivo. Plánování rozsahu a termínu senážování se odvíjí i od způsobu, přesněji řečeno prostoru, ve kterém je píce konzervována. V chovech, kde se senážuje do velké senážní jámy nebo žlabu, bude potřeba v krátkém čase zajistit dostatečné množství píce k zaplnění celého prostoru. Zatímco tam, kde senážují do vaků či balíků, je k dispozici určitá volnost a flexibilita při plánování ploch k sečení, organizaci pastvy, ale také aplikaci hnojiv a dalších opatření. Samozřejmě i v tomto případě se musí brát ohled na počasí a případně dostupnost služby, pokud farma nepracuje s vlastní mechanizací.
V každém případě je vytvoření anaerobních podmínek základním předpokladem pro úspěšnou fermentaci biomasy a ochranu senáže před kažením, ať už v důsledku činnosti bakterií máselného kvašení, plísní či kvasinek. Snadněji to jde při plnění vaků či lisování balíků – za předpokladu správně připravené píce a seřízeného stroje.
Nelze senáž dost dobře považovat za „levné krmivo“, u kterého není potřeba nic moc řešit a stačí se spolehnout na to, že to nějak naroste. Taková „nepozornost“ by se totiž mohla pořádně prodražit.*
Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v Krmivářství 2/2025.
Foto autorka
