Na celkové výrobě hovězího masa, která v ČR v roce 2016 dosáhla 72 tis. tun, se významně podílí kategorie jatečných býků. Pro zvyšování výroby hovězího masa je nezbytnou podmínkou ekonomická výhodnost výkrmu jatečných zvířat. Z dat poskytnutých podniky s výkrmem býků v ČR v letech 2013 až 2016 byly vypočítány průměrné náklady na výkrm jednoho zvířete 37 tis. Kč včetně ceny zástavu. Při průměrné prodejní ceně 32 tis. Kč a započítání dotací byla výsledkem výkrmu každoroční ztráta (průměrná rentabilita -7 %). Analýza nákladů potvrdila nižší nákladovost při vyšším počtu zvířat v podniku. Mezi ekonomicky nejvýznamnější parametry se řadí dosahované denní přírůstky hmotnosti, cena zástavu a prodejní cena jatečného býka.
Klíčová slova: výkrm býků, náklady, rentabilita, bod zvratu, analýza citlivosti
V posledních čtyřech letech bylo v ČR každoročně poraženo kolem sto tisíc jatečných býků, kteří se podílí na celkové produkci hovězího masa 43 %. Výkrm býků tak tvoří důležitou součást chovu skotu i celé živočišné výroby. I přesto, že se v posledních letech v ČR výroba i spotřeba hovězího masa na obyvatele mírně zvyšuje, je stále nižší, než je průměr států EU. Např. za rok 2015 byla výroba a spotřeba hovězího masa na obyvatele v ČR na úrovni 41 respektive 52 % průměru EU. Jednou z hlavních podmínek pro úspěšné podnikání v oblasti výkrmu skotu je dosahování dlouhodobě uspokojivých ekonomických výsledků. Na ekonomickou úspěšnost výkrmu býků působí řada faktorů, které se v různé intenzitě projeví v nákladech, výnosech a celkovém ekonomickém výsledku hospodaření. Některé faktory jsou farmářem ovlivnitelné jen z malé části (tržní ceny, společná zemědělská politika aj.), některé však lze ovlivnit ve větší míře (přírůstky hmotnosti, výživa aj.) a těm je potřeba věnovat patřičnou pozornost.
Cílem tohoto příspěvku je analyzovat a vyhodnotit výrobní a ekonomické ukazatele výkrmu býků v podmínkách ČR v letech 2013 až 2016 na základě dat ze zemědělských podniků.
Materiál a metodika
Údaje pro výpočty byly získány prostřednictvím dotazníků od zemědělských podniků s výkrmem býků v ČR za roky 2013 až 2016. V jednotlivých letech hodnocení docházelo v dotazníku ke změnám pouze u zjišťovaných dotací tak, aby odpovídaly aktuálně poskytovaným dotačním titulům. Celkem byly v letech 2013 až 2016 vyhodnoceny údaje od 17, 17, 18 resp. 16 podniků. Náklady byly kalkulovány na jednoho býka a na jeden krmný den (KD). Od nákladů bylo odečteno ocenění statkových hnojiv. Výsledkem byly „náklady po odpočtu“. Údaje byly získávány za období jednoho kalendářního roku, který je zpravidla kratší než délka výkrmu. Náklady byly proto přepočteny na délku výkrmu a byla v nich též zohledněna cena býčka zařazeného do výkrmu (cena zástavu). Zisk byl počítán bez a včetně dotací, do kterých byly započítány platby související s výkrmem býků. Rentabilita byla vypočítávána jako podíl mezi ziskem a celkovými náklady na výkrm včetně ceny zástavu. Byly kalkulovány body zvratu, které definují úroveň produkčních a ekonomických parametrů, při jejichž dosažení jsou v podniku náklady rovny výnosům a zisk je nulový (Střeleček a Kollar, 2002; Synek a kol., 2007). Pomocí analýzy citlivosti byly definovány ukazatele, které mají největší vliv na celkovou ziskovost výkrmu...*
Ing. Jan Syrůček, Ph.D.,
Ing. Jindřich Kvapilík, DrSc.,
Ing. Luděk Bartoň, Ph.D.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i.
Kompletní recenzovaný článek najdete v NCH 4/2018
