Je tomu již více než 60 let, kdy se na naše území doslaly první holštýnské jalovice. Šlo o dovoz z Kanady na farmu Kalešov, státní statek Roudnice. U nás chovaný černostrakatý skot byl využíván ke křížení s domácím kombinovaným plemenem. K uznání plemene došlo v roce 1983, kdy se chovalo 24 tisíc čistokrevných černostrakatých krav.
Nová éra a rozvoj plemene však odstartovala až po roce 1990. Snahy chovatelů povznést chov a zejména mléčnou užitkovost na mezinárodně srovnatelnou úroveň daly podnět pro vznik Svazu chovatelů černostrakatého skotu v ČR, dnes již Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR. Chovatelé převzali zodpovědnost za rozvoj a šlechtění plemene, které do té doby řídil stát. Byl přijat Šlechtitelský program, chovný cíl a následovala série příprav založení Plemenné knihy. Od té doby holštýnský skot urazil obrovský kus cesty, naši chovatelé zvládli management toho plemene, které si vydobylo své významné místo. Svědčí o tom i výsledky nedávno ukončeného kontrolního roku.
Ke konci září roku 2021 bylo v KU v ČR zapojeno 209 658 holštýnských krav s min. 50% podílem holštýnské krve, což představuje 60,4% podíl z celkového stavu dojnic.
V počátcích šlechtění v ČR se kladl velký důraz především na zlepšování produkčních vlastností, tedy mléčné užitkovosti, dále pak na zachování obsahu tuku a navýšení obsahu bílkovin. Zaměření šlechtění na produkci mléka přineslo vzhledem k příznivé dědivosti poměrně rychle svoje ovoce. Průměrná užitkovost holštýnského skotu včetně kříženek v KU narostla z 4651 kg mléka v roce 1995 na současných 10 440 kg mléka (tab. 1). Také v obsahu složek mléka si nestojí holštýnské plemeno špatně. Jak je patrné z tab. 1, za 16 let se podařilo navýšit procento bílkovin o 0,14 % a výrazněji nesnižovat % tuku. Co je však vzhledem k rentabilitě chovu důležité, je výrazné navýšení celkové produkce tuku i bílkovin.
Ing. Soňa Jelínková
Ing. Ladislav Vondrášek
doc. ing. Jiří Motyčka, CSc.
Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR, z. s.
Celý článek najdete v Našem chovu 1/2022.
