Na základě platné legislativy Evropské unie a z ní odvozených domácích předpisů se systémem SEUROP hodnotí jatečně upravená těla skotu (JUT) v případě, že se na porážkovém místě (na jatkách) poráží v celoročním průměru více než dvacet kusů dospělého skotu týdně. Mezi povinnosti provozovatelů jatek patří pravidelné hlášení výsledků klasifikace a dalších předepsaných údajů pověřené organizaci Českomoravská společnost chovatelů, a. s.
Podle údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2006 v České republice poraženo 120,2 tisíce krav (45 % z porážek dospělého skotu). Za období červen 2004 až červenec 2006 je v databázi ústřední evidence vedeno 155 159 porážek krav (asi 43 % porážek skotu celkem). Z údajů Ing. Jindřicha Kvapilíka vyplývá, že vzhledem k určitému počtu neúplných a extrémních údajů bylo nutné pro zařazení poražených krav do výpočtů tyto neúplné a nespolehlivé údaje vyloučit. Do početního zpracování byla zařazena zvířata splňující jatečnou hmotnost (hmotnost JUT) mezi 180 a 560 kg na kus, věk při porážce 20 až 192 měsíce a vykazující spolehlivá data narození a porážky. Tyto požadavky splnilo 94,7 % klasifikovaných JUT krav zahrnujících širokou škálu plemen a kříženek.
Třídy za zmasilost a protučnělost JUT krav jsou vyjádřeny v číslech. Nejvyšší třídou zmasilosti (S) byly ohodnocena těla pouze dvou krav (ze zhruba 147 tisíc). Poněvadž by se tento zanedbatelný podíl nejvyšší třídy zmasilosti krav ve výpočtech neprojevil, byla JUT těchto dvou krav přeřazena do druhé nejlepší třídy zmasilosti (E). Odhad živé hmotnosti při porážce je vypočítán z hmotnosti JUT vynásobením koeficientem 1,90 (jatečná výtěžnost okolo 52,6 %).
Výsledky odvozené ze základních dat
Analýzou základních dat o porážkách zhruba 147 tisíc krav za období červen 2004 až červenec 2006 vedených v ústřední evidenci Českomoravské společnosti chovatelů (ČMSCH), a. s., zjistil Ing. Kvapilík a kolektiv následující hlavní výsledky a údaje:
značná variabilita analyzovaných dat (hmotnost, zmasilost a protučnělost JUT a věk krav při porážce) je způsobena mimo jiné plemennou příslušností (včetně mnoha kombinací křížení) a systémem chovu krav (dojená stáda a krávy chované bez tržní produkce mléka);
průměrná hmotnost JUT všech krav poražených v hodnoceném období při průměrném věku 68,1 měsíce (5,7 roku) činila 289 kg, což odpovídá vypočítané průměrné živé hmotnosti při porážce 549 kg;
průměrná zmasilost JUT 3,78 se blíží třídě „O“ (rovné až konkávní profily, průměrně vyvinutá svalovina), průměrné třídě 2,5 odpovídá slabá až střední protučnělost JUT krav;
extrémně nízká průměrná hmotnost (191 kg jatečná a okolo 363 kg živá) byla zjištěna u 4,6 %, extrémně vysoká (429 kg, respektive 815 kg) pak u 3,8 % poražených krav. Nepočetnější skupinu (31,2 %) tvořily krávy zabité v rozmezí jatečné hmotností 251 a 300 kg při průměru 275 kg jatečné a 523 kg živé hmotnosti;
do dvou nejlepších tří zmasilosti (E a U) bylo zařazeno pouze 3,6 %, do nejhorší (P) pak 22,3 % JUT krav. Se zhoršující se třídou zmasilosti se snižovala hmotnost jatečně upraveného těla i vypočítaná živá hmotnost krav při porážce a snižovala se protučnělost JUT;
nejnižší protučnělost (třída 1) byla vykázána u přibližně 12 %, nejvyšší (třída 5) u dvou procent těl;
z celkového počtu 24 kombinací tříd zmasilosti (E až P) a protučnělosti (1 až 5) JUT byla nejpočetnější R3 (18,7 %);
ze všech sledovaných krav bylo (při průměrném věku 5,7 roků) kolem 11 % vyřazeno do tří a stejný podíl ve věku nad devět roků. Nejpočetnější skupinu (asi 36 %) představují krávy vyřazené ve věku 36 až 60 měsíců;
mezi ukazateli pěti skupin krav sestavených podle hlavních plemen a stupňů křížení byly u všech hodnocených ukazatelů zjištěny převážně menší rozdíly. I tak je většina hodnocených ukazatelů (hmotnost, zmasilost a věk při porážce) příznivější u krav českého strakatého plemene a jejich kříženek než u krav a kříženek holštýnského plemene.
Závěr analýzy Analýza základních údajů o porážkách krav vedených v ústřední evidenci ČMSCH, a. s., potvrdila význam této kategorie skotu pro výrobu hovězího masa v ČR (asi 45 % z celkových porážek skotu) a poukázala na některé možnosti využití dat evidovaných o porážkách skotu. Ze zjištěných výsledků vyplývá poměrně značná variabilita analyzovaných údajů (hmotnost, zmasilost, protučnělost, věk), z variability pak možnosti zlepšování ukazatelů hmotnosti a kvality jatečně upraveného těla krav.
(Více informací najdete v příspěvku Ing. Jindřicha Kvapilíka, DrSc., a kolektivu v říjnovém čísle měsíčníku Farmář.)
