Také výstavba provozů v živočišné výrobě je řízena podle zákona č. 183/206 o územním plánování a stavebním řádu. Zatímco minimální standardy ustájení pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat zahrnuje prováděcí vyhláška č. 191/2002 Sb. o technických požadavcích na stavby pro zemědělství, evropskou legislativou proklamovanou ochranu životního prostředí formuluje zákon č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.
“Za více než dvacet pět let, co se zabývám projektováním stájových zařízení, se mnoho změnilo. Kromě toho, že již prakticky neexistují oborové normy pro jednotlivé druhy a kategorie hospodářských zvířat, které byly velmi podrobně zpracované, je stále složitější agenda související s vlivem na životní prostředí. Jestliže dříve pro stavební nebo územní řízení stačilo jediné razítko příslušného krajského odboru životního prostředí, dnes se postupuje podle metodiky Enviromental Impact Assessment – EIA, v rámci níž dokumentaci potřebnou k výstavbě posuzuje hned několik institucí,” uvedl projektant Ing. Jan Machovec.
Metodiku EIA upravuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, který nahradil původní zákon č. 244/1992 Sb.
Dvojí klasifikace
“Předmětem posuzování objektů pro chov hospodářských zvířat podle výše zmiňovaného zákona jsou záměry uvedené v příloze 1, a to v kategorii I, kam patří chovy s kapacitou nad 180 dobytčích jednotek a dále záměry v kategorii II, do které spadají chovy od 50 do 180 dobytčích jednotek. ví ve zjišťovacím řízení,” vyjmenoval Ing. Petr Pantoflíček, který je od roku 1995 držitelem autorizace podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Každý, kdo chce provést záměr, je povinen předložit oznámení o záměru krajskému úřadu.
Záměr, který spadá do kategorie I přílohy 1 k zákonu č. 100/2001 Sb. vždy podléhá posouzení. V oznámení, které má náležitosti podle přílohy 4 k tomuto zákonu se uvádějí identifikační údaje oznamovatele, dále údaje o záměru (včetně vstupů – tj. zábor půdy, odběr a spotřeba vody, surovinové a energetické zdroje a výstupů – množství a druh emisí, množství odpadních vod, odpadů nebo hluk), údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území, o vlivu záměru na obyvatelstvo a životní prostředí a doplňující údaje.
“Příslušný úřad zašle kopii oznámení dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům, které se k němu vyjádří do třiceti dnů od zveřejnění. Pokud příslušný úřad neobdržel k oznámení žádné nesouhlasné vyjádření, může stanovit, že dokumentaci není nutné zpracovávat. V opačném případě stanoví podmínky, podle kterých je třeba dokumentaci vypracovat. Následně dokumentace podstupuje další zveřejnění a rozeslání všem dotčeným orgánům, které se opět vyjádří,” pokračoval Pantoflíček.
Oponentský posudek
Následuje zpracování posudku jinou autorizovanou osobou, kterou smluvně zajistí příslušný úřad. Úkolem oponentského posuzovatele je na základě vyhodnocení přiložených vyjádření dotčených správních úřadů a dotčených územních samosprávných celků a konečně i samotných občanů posoudit, zda je předložený záměr realizovatelný. Po posudku dokumentace ještě následuje veřejné projednání v obci, kde je záměr plánován. V optimálním případě je výsledkem složitého procedurního kolotoče kladné stanovisko příslušného krajského úřadu k záměru, ve kterém může specifikovat určitá opatření k preventivnímu vyloučení možných negativních vlivů na obyvatelstvo nebo životní prostředí. “Jde například o navýšení kapacity jímek nebo přísnější požadavky na jejich těsnost, dále ve jmenovaném opatření může být i bližší specifikace harmonogramu hnojení nebo i návrh na výsadbu zeleně, apod. Vše je pak zahrnuto do stavebního povolení, které vydá stavební úřad na základě převzetí tzv. stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí od oznamovatele,” doplnil.
Malý záměr
Pokud jde o chov s nižší kapacitou (od 50 do 180 DJ), pak podle přílohy 3 k tomuto zákonu oznamovatel vyhotoví oznámení, které pro potřeby zjišťovacího řízení obsahuje základní informace o tom, zda a v jakém rozsahu může záměr ovlivnit životní prostředí a obyvatelstvo. Konkrétně obsahuje charakteristiku záměru, jeho umístění a předpokládané vlivy na životní prostředí. Stejně jako v prvním případě krajský úřad rozešle kopie dotčeným správním úřadům a dotčeným územním samosprávným celkům k vyjádření. Pokud příslušný krajský úřad neobdrží nějaké nesouhlasné vyjádření vysloví závěr, že stavba nebude dále posuzována podle zákona. To prakticky znamená, že tzv. malé záměry specifikované kapacitou v rozmezí od 50 do 180 dobytčích jednotek lze realizovat za kratší dobu. V opačném případě se postupuje jako u “velkého záměru”.
Po získání stavebního povolení a vypracování prováděcího projektu se investor stavby může ucházet o čerpání dotací prostřednictvím operačního programu. Pravidla, která stanovují podmínky pro poskytování dotace pro projekty programu rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013 jsou uvedena na internetových stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF).
