27.07.2020 | 09:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Využití moderní technologie výroby separátu pro zlepšení kvality ustájení dojnic a snížení emisí stájových plynů

Jako podestýlkový materiál ve stájích dojeného skotu lze využít různé materiály, jako je písek, piliny, sláma, či separát. Obecně je známo, že kejda má obrovské počty mikroorganismů, jejichž počet se po tepelném ošetření výrazně redukuje. Problémem ovšem může být poměrně rychlá rekolonizace separátu po naskladnění do stáje. Prodloužení životnosti a správného fungování je možné docílit přidáním aditiv, které upravují pH a zabraňují růstu nežádoucích mikroorganismů.

Existuje celá řada doporučení pro výrobu a použití separátu, jako je například:

  • vyrábět pouze z kejdy dospělého skotu,
  • nepoužívat separát jako podestýlku pro mladý skot do 12 měsíců věku,
  • vyrábět pouze z vlastních zdrojů a nepoužívat pro ostatní hospodářská zvířata,
  • nepoužívat separát v porodních boxech apod.

Moderní technologií podestýlání a zpracovávání odpadů je i využití separátu, které je řazeno mezi přední technologie v kejdovém hospodářství. Po separaci se nabízí celá řada možností využití pevné a tekuté části. Pevnou část je dnes například možné využít k tvorbě cenného stelivového materiálu či substrátu pro kompostování. Tekutá složka po aplikaci do půdy zajišťuje spolehlivý růst polních plodin – šetří náklady, neboť nahrazuje chemická hnojiva, přičemž snižuje dopady chemických hnojiv na životní prostředí a zlepšuje i zdraví zvířat. Možností separace je nicméně více a liší se i kvalitou získaných produktů. Jednou z nejzajímavějších technologií, která je využívána již v zahraničí, je využití separátorů kejdy s kompostovací bubnovou sušičkou. Nejprve je kejda transportována z přečerpávací jímky do separátoru, kde probíhá primární separace, a ve druhém kroku v bubnové sušičce probíhá cílený intenzivní aerobní proces za účelem hygienizace a sušení. Výsledný obsah sušiny se pohybuje mezi 40–42 % na výstupu separátoru.

Ing. Jaromír Ducháček Ph.D., Ing. Jan Pytlík, Ing. Matúš Gašparík, Ph.D., Ing. Radim Codl, doc. Ing. Luděk Stádník, Ph.D., katedra chovu hospodářských zvířat, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, Česká zemědělská univerzita v Praze, Ing. Martin Krůpa, RenoFarma Záhoran, a. s., Klimkovice*

Podrobnější informace v časopisu Náš chov 8/2020.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down