Využití obilovin ve výživě zvířat

Mezinárodní konference, jejímž cílem bylo prezentovat nejnovější výsledky v oblasti výzkumu a využití zrna obilovin pro efektivní výživu hospodářských zvířat, se konala ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze. Program konference byl připraven pro odborné a vědecké pracovníky, krmiváře, šlechtitele obilovin, zemědělské poradce i širokou zemědělskou veřejnost.

Jednání zahájil ředitel Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze (VÚRV) prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. Vysoce ohodnotil spolupráci výzkumných ústavů, univerzit a dalších pracovišť při řešení projektů, jejichž výsledky se budou na konferenci prezentovat. Uvedl, že problematika využití obilovin ve výživě hospodářských zvířat je téma, které se musí řešit interdisciplinárně. Na závěr vyzval účastníky konference, aby se společně pokusili nalézt způsob, jak ještě efektivněji předat výsledky výzkumu zemědělské praxi.

Program konference

Odborný program byl rozdělen do tří částí podle zaměření referátů. Přednášky tématicky navazovaly na výsledky, dosažené při řešení dvou výzkumných projektů MZe, Národní agentury pro zemědělský výzkum. Byly to Specifikace vlastností a znaků zrna pšenice seté a jejích vazeb ke krmné jakosti se zaměřením na efektivitu výživy monogastrů a Výzkum výživné hodnoty zrna rozdílných druhů a typů obilovin pro intenzivní krmné technologie vysokoprodukčních přežvýkavců.

Současný stav a perspektivy

Úvodní část programu byla věnována přednášce prof. Ing. Jiřího Petra, DrSc. z České zemědělské univerzity Praha, který hovořil o současném stavu a perspektivách v produkci obilovin v ČR. Obilniny se pěstovaly v roce 2008 na 1550 tis. ha, 50 % z této plochy zabírala ozimá pšenice, 2,7 % jarní pšenice, 6,9 % kukuřice na zrno. Odhady ploch pro pěstování obilovin v roce 2009 (k 15. září) uvádí rozlohu 1427 tis. ha celkem, na 92 tis. ha se pěstuje kukuřice. Výnos obilnin se odhaduje na 4,9 tun/ha (pšenice asi 5,3 t/ha), kukuřice 7,68 t/ha. V současné době se využívá ke krmným účelům asi 51 % celkové produkce obilovin a tento podíl díky snížení stavu hospodářských zvířat (zejména monogastrů) klesl proti předchozím letům, kdy sloužilo ke krmení 60 až 62 % obilovin. Pro technické účely se využívá 750 tisíc tun obilovin. Z hustě setých obilovin je v České republice stále rozhodující pšenice s tím, že asi ze 25 % se jí spotřebuje v potravinářském průmyslu, 31 % na krmné účely, 11 % pro výrobu etanolu a 27 % se vyváží.

Využití obilovin u monogastrů

První část odborného programu byla věnována dosavadním poznatkům z využívání obilovin ve výživě monogastrů. Přednášku si pro tento blok připravil Ing. Zdeněk Stehno, CSc., z VÚRV. Na pokusném souboru široce variabilních dihaploidních linií a kontrolních odrůd byly provedeny analýzy na obsah bílkovin, obsah bezdusíkatých látek výtažkových se specifikací na obsah škrobu a neškrobových polysacharidů, zastoupení bílkovinných frakcí a obsah aminokyselin a dále viskozita, tvrdost zrna a energetická hodnota. Krmná jakost byla testována na modelových zvířatech (laboratorních potkanech) a na monogastrech (kuřecích brojlerech a prasatech) a následně byly vybrány ty pšenice, které mají dostatečně těsný vztah ke krmné jakosti se specifikací pro drůbež a prasata. Na řešení tohoto projektu se podíleli také doc. Ing. Alois Kodeš, CSc.(testy produkční účinnosti zrna pšenice seté na laboratorních potkanech, kuřecích brojlerech a prasatech)a prof. Ing. Zdeněk Mudřík, CSc. (biologická testace přídavku lepku do diet pro modelová zvířata) z ČZU v Praze.

Dalším přednášejícím byl prof. Ing. Ladislav Zeman, DrSc. (MZLU v Brně), který posluchače seznámil se současným stavem a problémy souvisejícími s chovem a výživou prasat a stanovení výživné hodnoty zrnin v jejich krmných směsích. Podle něho je na výrobu jedné tuny vepřového masa třeba 3850 tun krmných směsí, ale pokud by byla složena pouze z obilovin, byla by spotřeba 1420 tun. Mezi základní živiny pro prasata, jejichž minimální hladinu kontrolujeme, patří MEp (MJ), lyzin (g), vápník (g), stravitelný fosfor (g). Orientačními živinami, u nichž při sestavování krmných dávek hlídáme maximální hladinu, jsou dusíkaté látky, tuk, vláknina, fosfor a minimum se kontroluje u všech vitamínů, ostatních makroprvků (Na, Cl, Mg aj.), stopových prvků (Fe, Zn, Mn aj). V současné době se v České republice vyrábí asi 26 kg vepřového masa na obyvatele, ale spotřeba je asi 40 kg, takže se velká část vepřového masa dováží.

Krmiva pro přežvýkavce

Po přestávce jednání konference pokračovalo dalším blokem přednášek z oblasti dosavadních poznatků z využívání obilovin ve výživě přežvýkavců. Při řešení projektu na toto téma vybrány a vyhodnoceny nejrozšířenější odrůdy a další materiály hlavních druhů a typů zkrmovaných obilovin (ozimá pšenice, ječmen, tritikale) z hlediska požadavků optimální výživy vysokoprodukčních dojnic a na základě výsledků analýz, modelových pokusů in vitro a pokusů in vivo byly stanoveny hlavní parametry pro výběr a optimální využití vybraných obilovin. V pokusech byly zohledněny zdravotní ukazatele a jakost živočišných produktů (kvalita a složení mléka).

Výsledky krmného pokusu na dojnicích prokázaly, že úprava jádra v krmné dávce, a to mezi druhy zrnin, může znamenat vlastností produkovaného mléka. Použité obilniny tak nebyly ani výrazně horší než kukuřice, což umožňuje potvrdit uvažovanou možnost konkrétní úpravy jadrné složky krmných dávek krav.

Na řešení projektu se podíleli Ing. Kateřina Vaculová, CSc.z Agrotestu fyto, s. r. o., Kroměříž a za VÚCHS Rapotín Ing. Jan Pozdíšek, CSc., a doc. Dr. Oto Hanuš, CSc.

Krmná hodnota zrna obilovin

Poslední část semináře byla věnována dalším aspektům krmné hodnoty obilovin u brojlerů (Ing. Václav Dvořáček, Ph.D., z VÚRV, v. v. i., a prof. Ing. Bohuslav Čermák, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích).

Poslední přednáška konference se týkala kvality a bezpečnosti krmných obilovin z hlediska obsahu mykotoxinů (RNDr. Ivana Polišenská, Ph.D., Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž).

V zájmu ochrany lidského zdraví jsou pro obsah některých mykotoxinů v obilovinách stanoveny maximální povolené limity, takzvané hlavní toxiny. Mezi skladištní plísně patří aflatoxin B1 a ochratoxin A. Z polních plísní jsou to fuzáriové toxiny deoxynivalenol (DON) a zearaleon (ZEA). Vzhledem k velmi silné závislosti výskytu fuzáriových mykotoxinů v obilovinách na počasí je nutné jejich výskyt monitorovat každoročně a do sledování zahrnout vzorky z více oblastí.

V posterových sděleních byly prezentovány aktuální a zajímavé výsledky výzkumu a hodnocení méně využívaných základních (žito) i netradičních zrnin (amarant, čirok) pro výživu prasat i skotu pracovníky Centra výskumu živočišnej výroby Nitra, Slovensko.

Klíčové informace:

·   Mezinárodní konference Efektivní využití obilovin ve výživě hospodářských zvířat se konala ve VÚRV, v. v. i., v Praze.

·   Na jejím pořádání se podíleli pracovníci Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha, Agrotestu fyto, s. r. o., Kroměříž, České zemědělské univerzity v Praze a Výzkumného ústavu pro chov skotu, s. r. o., Rapotín.

·   Organizátoři připravují publikování textů přednášek a posterů na CD (kontakty na organizátory: stehno@vurv.cz; vaculova.katerina@vukrom.cz)