Zájem o využití potravinového odpadu jako krmiva pro hospodářská zvířata se obnovil díky jeho potenciálním výhodám při snižování nákladů na krmiva, redukci dopadu na životní prostředí a zároveň zlepšování globální potravinové bezpečnosti.
V současnosti využívaná krmiva pro drůbež představují pro chovatele významné náklady, a to zejména v posledních letech, kdy jejich cena v důsledku rostoucích cen surovin a energií významně stoupla. Dřívější studie již vědcům ukázaly možnost využití potravinářského odpadu pro výrobu krmiva, které by splňovalo nutriční požadavky drůbeže, jakož i hygienické a chemické bezpečnostní normy. Podle nich lze potravinový odpad efektivně a bezpečně využít k výrobě krmných směsí pro komerční produkční systémy, např. ve velkochovech nosnic. Některé odpady, jako je pivovarské mláto, rybí vnitřnosti či masokostní moučka, by mohly nahradit nákladné obiloviny, oleje a bílkovinné šroty používané ve výživě drůbeže a významně tak snížit náklady na krmný den. Další plus pro výrobu krmiva pro drůbež z potravinového odpadu se pojí s omezením emisí uhlíku o 35 % a skleníkových plynů o 25 % z produkce kuřecího masa. V případě výroby vajec by se jednalo dokonce o 75 %, resp. 76 %. Podobně by mohla recyklace potravinového odpadu na krmivo pro prasata vést, ve srovnání s jinými metodami zpracování, jako je např. anaerobní digesce a kompostování, k lepšímu vlivu na veřejné zdraví a životní prostředí. Výroba krmných směsí pro drůbež z potravinového odpadu tak skýtá velké ekonomické a environmentální příležitosti. Zatímco v mnoha zemích je tento koncept nový (nebo tzv. staronový), tak třeba v Japonsku a Jižní Koreji je používání krmiv na bázi potravinového odpadu již mnoho let běžnou praxí a je podporováno místními vládami. Podle odhadů se v těchto zemích přibližně 40 až 46 % směsného potravinového odpadu recykluje na krmivo pro hospodářská zvířata. Ale též v dalších zemích, např. Tchaj-wanu a USA, se již zpracovaný potravinový odpad začal používat. Kromě toho je nezbytné prověřit vliv zkrmování takových směsí na organoleptické vlastnosti drůbežích produktů. Pokud by totiž došlo k jejich podstatnému zhoršení, tak se přijetí krmiv založených na potravinovém odpadu v drůbežářském průmyslu neprosadí, byť by ekonomicky vyšla sebelépe. Při produkci potravin se prostě musí hledět nejenom na produkční náklady, ale také na koncového zákazníka, který bude výsledný produkt kupovat.
S použitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2023
