
Současné hodnocení welfare zvířat využívá model pěti domén, který zahrnuje čtyři funkční domény/oblasti –- výživu, prostředí, zdraví a chování. Stav zvířete v těchto oblastech se promítá do páté, klíčové, domény – mentálního stavu. V tomto díle našeho miniseriálu se zaměříme na využití technologií precizního zemědělství k zajištění tepelného komfortu, který je součástí druhé funkční oblasti welfare – prostředí.
V současnosti využívané technologie se věnují výhradně řešení tepelného stresu-tedy stavu, kdy jsou tepelné podmínky natolik nepříznivé, že zvířata již nedokáží udržet svou tepelnou homeostázu (tělesnou teplotu v normálním rozmezí) a jejich organismus se začíná přehřívat. Tepelný stres v chovatelské praxi nejčastěji indikujeme technologiemi sledujícími tělesnou teplotu a změny v chování skotu (hyperventilace, pokles aktivity, ruminace, příjmu krmiva, či změny v době ležení). Některé systémy pak vůbec neřeší aktuální stav zvířat, ale pracují pouze s mikroklimatem stáje (např. na základě indexu teploty a vlhkosti prostředí – THI).
Přechod k preciznímu zemědělství (z anglického Precision Livestock Farming – PLF) umožnil chovatelům posun od pouhého sledování celého stáda k proaktivnímu, individualizovanému monitoringu každého zvířete v reálném čas. Tradiční management tepelného stresu se opírá o indexy vypočítané z meteorologických dat. Nejrozšířenějším je teplotně-vlhkostní index (THI), který kombinuje vliv teploty vzduchu a relativní vlhkosti. Tyto indexy však mají svá omezení: zcela ignorují individuální biologickou odezvu zvířete a vliv proudění vzduchu či sálavého tepla v konkrétním místě stáje. Moderní systémy automatického monitoringu využívají širokou paletu senzorů, které lze rozdělit podle jejich umístění a mechanismu sběru dat
Měření vnitřní tělesné teploty je nejspolehlivějším indikátorem tepelné zátěže, neboť přímo reflektuje selhání termoregulačních mechanismů v udržení homeostázy. Pro komerční provoz jsou v současnosti nejpraktičtějším řešením bachorové bolusy.
Změny v chování jsou často prvními signály, že zvíře pociťuje tepelný diskomfort. Typickým projevem je prodloužení doby stání a zvýšený neklid, což souvisí se snahou maximalizovat povrch těla pro odvod tepla a usnadnit dýchání.
V posledních letech dochází k významnému rozvoji systémů založených na analýze obrazu. Tyto technologie jsou pro zvířata zcela neinvazivní a umožňují monitoring bez nutnosti aplikace jakéhokoliv hardwaru na tělo jedince. Odpadá tak stres z manipulace se zvířaty, riziko ztráty senzorů či jejich mechanického poškození. Využívají se běžné RGB kamery, hloubkové kamery (3 D) a infračervená termografie (IRT).Monitoring dechové frekvence a intenzity dýchání s otevřenou tlamou představuje jeden z nejcitlivějších nástrojů pro hodnocení tepelné zátěže v reálném čase. Zvýšení počtu dechů za minutu je přímou snahou organismu o zvýšení odparného chlazení z
Ve velkokapacitních stájích dochází k významným rozdílům v teplotě a proudění vzduchu mezi jednotlivými sekcemi, například vlivem orientace ke světovým stranám nebo hustoty osazení zvířat. Namísto plošného spouštění ventilátorů v celé stáji na základě jednoho THI čidla v hale mohou chytré systémy aktivovat ventilaci a kropení, či mlžení pouze v těch sekcích, kde senzory detekují u zvířat zvýšenou tepelnou zátěž.
Integrace řešení s fyziologickými biosenzory a autonomním řízením prostředí umožňuje chovatelům včas detekovat a řešit tepelný stres i v náročných podmínkách letních veder posledních let. Je však nutné zdůraznit, že tyto technologie by neměly nahrazovat odborný dohled a chovatelskou intuici a chovatel stále musí dohlížet na funkčnost užívaných technologií a být schopen včas zachytit případnou nedostatečnou nebo chybnou funkčnost.
Ing. Barbora Valníčková, Ph.D., Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D., Oddělení etologie, Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v.i.
Podrobněji v NCH 5/2026.
