Využití umělé inteligence v chovu prasat

Umělá inteligence (AI) je hlavním pilířem takzvaného precizního zemědělství, kde technologie pomáhají chovatelům automaticky sledovat zdraví zvířat, optimalizovat krmení, snižovat úhyn a zlepšit celkové životní podmínky (welfare).

Počítačové vidění je v současnosti technologicky nejvyspělejší složkou precizního chovu prasat. Přeměňuje obyčejný kamerový záznam na nepřetržitý tok dat, ze kterého algoritmy hlubokého učení určují konkrétní zvířata a interpretují jejich chování 24 hodin denně.

Kamerové systémy napojené na umělou inteligenci nepřetržitě analyzují obraz a dokážou identifikovat anomálie dříve než lidské oko. Přináší to úsporu lidské práce: Namísto zdlouhavého fyzického obcházení kotců a sledování projevů chování provádí AI selekci problémových kusů automaticky. Chovatel jde najisto ke zvířeti, které potřebuje pomoc. Dále snižuje spotřebu léčiv: Včasná izolace zvířete identifikovaného kamerou jako "nestandardní" zabrání rozšíření nákazy do celého kotce a snižuje plošné nasazování antibiotik. Ale také poskytuje data pro šlechtění prasnic s lepšími mateřskými schopnostmi, které jsou klidnější a vhodnější pro moderní volné ustájení.

Akustická analýza a sledování emocí

Akustická analýza a sledování emocí je revoluční směr v precizním chovu. Prasata jsou vysoce inteligentní zvířata se složitou hlasovou komunikací. Zatímco lidské ucho v hlučném prostředí stáje vnímá zvuky jako jednolitý šum, mikrofony napojené na algoritmy umělé inteligence dokážou v reálném čase detekovat frekvenční změny a identifikovat patologické stavy nebo psychický stres. Technologie se dělí na dvě hlavní praktické větve, a to na včasnou diagnostiku nemocí a dále na překlad emocí pro zlepšení welfare.

Nejrozšířenějším komerčním systémem v této oblasti je SoundTalks (vyvinutý ve spolupráci s farmaceutickým gigantem Boehringer Ingelheim), který dokáže identifikovat nástup respiračního onemocnění (např. PRRS nebo chřipky prasat) až o pět dní dříve, než symptomy zaznamená zkušený ošetřovatel při běžné obchůzce. Včasný zásah umožňuje cílenou léčbu konkrétního kotce namísto plošného (a drahého) podávání antibiotik celému chovu skrze medikaci vody.

Umělá inteligence dokáže analyzovat zvukové spektrum a rozdělit projevy na pozitivní a negativní emoce. Pozitivní emoce (krátká chrochtání) zpravidla zahrnují nízkofrekvenční zvuky a s minimální variabilitou se objevují například, když jsou selata v těsné blízkosti matky, sají mléko, hrají si nebo spokojeně prozkoumávají okolí. Naproti tomu dlouhá chrochtání a kvičení jsou projevem negativních emocí. Při vysokém stresu zvířata vydávají vysokofrekvenční zvuky.

Precizní krmení a řízená reprodukce a genetika

Precizní krmení poháněné umělou inteligencí je nejefektivnějším nástrojem pro snižování provozních nákladů v chovu prasat. Krmivo totiž tvoří 60 až 70 % celkových nákladů na produkci vepřového masa.

Tradiční přístup rozděluje výkrm do několika plošných fází (např. předvýkrm, výkrm, finišer), kdy celá hala dostává stejnou směs. AI naproti tomu umožňuje přejít na individuální krmení v reálném čase podle aktuálních potřeb každého konkrétního zvířete. AI propojená s automatickými krmnými boxy odstraňuje plýtvání krmivem a zlepšuje kondici zvířat.

Řízená reprodukce a genetika s podporou umělé inteligence transformují ekonomiku chovu prasat v samotném základu. Efektivita mateřského stáda (počet odstavených selat na prasnici za rok) rozhoduje o ziskovosti celé farmy. AI zde odbourává lidskou chybu při klíčových úkonech, jako je detekce říje, a přináší revoluci do selekce genetických vlastností zvířat. V praxi se AI v této oblasti nasazuje ve třech hlavních rovinách, a to na vyhledávání prasnic v říji, dále na analýzu kvality spermatu, ale také k vyhodnocení mateřských vlastností, dlouhověkosti a efektivity konverze krmiva pro urychlení genetického pokroku.

Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který vychází v listopadovém čísle časopisu Náš chov.*