Využíváte mléčné krmné automaty?

V současnosti se pro napájení telat v období mléčné výživy používá zejména Milktaxi, které umožňuje rychlé nakrmení větší skupiny telat ustájených v individuálních boxech. Kvůli nedostatku pracovních sil a potřebě zvýšit produktivitu práce však na některých farmách přecházejí na skupinové ustájení telat s využitím systému mléčných krmných automatů, které mají své přednosti, ale i rizika.  

Telata jsou v raných fázích života velmi citlivá na stres. Proto je nutné zajistit jim maximální úroveň pohody. Mezi významné rizikové faktory, které ovlivňují zdravotní stav a úroveň welfare telat v období prvních dvou měsíců po narození, patří zejména management krmení.  

Mléčné krmné automaty mají potenciál

Podle některých údajů se odhaduje, že asi 10 % českých farem s chovem dojeného skotu využívá mléčné krmné automaty pro telata, přitom se jedná o krmná zařízení první a druhé generace.

Součástí mléčného krmného automatu první generace je řídící panel s ovládacími prvky, jehož prostřednictvím se mléčný automat nastavuje a řídí. Naproti tomu mléčné krmné automaty druhé generace se dají ovládat nejen z dotykového řídícího panelu, ale současně také dálkově s využitím aplikace v chytrém telefonu nebo tabletu, a to včetně hlášení poruch. Další rozdíly mezi oběma generacemi mléčných krmných automat spočívají v různém konstrukčním provedení, použitých materiálech, v technologiích přípravy mléčných nápojů, v systému míchání a nastavení teploty mléčného nápoje atp. V současnosti používané typy mléčných krmných automatů disponují obslužností napojení až pro 120 telat.  Kromě identifikace telat lze u některých nových typů mléčných krmných automatů nastavit frekvenci napájení a velikost jedné dávky. Dále lze jimi zjistit hmotnost telat a změřit jejich tělesnou teplotu. Standardním vybavením je sanitace, a to jak výdejních jednotek, tak i vlastního automatu. Získaná data se ukládají v řídicím počítači, přičemž nainstalovaný software upozorňuje chovatele na problematická telata podle vyhodnocení nastavených parametrů.  

Skupinové ustájení má svá rizika

Použití mléčných krmných automatů ve skupinovém ustájení zvířat přináší rizika spojená s přenosem potenciálních původců průjmových a respiračních onemocnění.  

Průjem je multifaktoriální onemocnění vyvolané bovinními rotaviry, koronaviry a dále enterotoxigenními bakteriemi Escherichia coli a Cryptosporidium parvum. K přenosu původců mezi telaty dochází orofekální cestou, jednak prostřednictvím cucáku v krmné stanici mléčného krmného automatu, jednak nedodržováním zoohygieny v kotci.

Respirační onemocnění skotu (BRD) je multifaktoriální onemocnění, vyvolané virovými a bakteriálními patogeny. Zjistilo se, že frekvence výskytu respiračních onemocnění je vyšší u nejmladších telat, ale i ve skupinách o velkém počtu zvířat či ve skupinách vytvořených telaty různého věku. Významným rizikovým faktorem pro průjmová i respirační onemocnění je kontinuální systém chovu.

Zásady pro využívání mléčných krmných automatů

1. Zajistit odpovídající hygienu kotce s dostatečným množstvím kvalitní slámy,
2. Dodržovat optimální koncentrací telat v kotci,
3. Nepřemísťovat telata do skupinových kotců v období tzv. imunologického okna, tj. mezi 14. až 21. dnem po narození,
4. Praktikovat turnusový systém odchovu telat v kotcích s menším počtem zvířat (o šesti až deseti kusech) a s věkovým rozdílem, který nepřevyšuje dva týdny,
5. Nezařazovat do ustájení ve skupinách telata, která vyžadují zvýšenou úroveň ošetřovatelské péče nebo vykazují klinické příznaky onemocnění,
6. Důsledně dodržovat profylaktická opatření (vakcinační program) u všech věkových kategorií,
7. Dbát na pravidelnou automatickou sanitaci mléčných krmných automatů, včetně krmných stanic,
8. Pravidelně vyhodnocovat záznamy z mléčných krmných automatů.*