V současnosti se pro napájení telat v období mléčné výživy používá zejména Milktaxi, které umožňuje rychlé nakrmení větší skupiny telat ustájených v individuálních boxech. Kvůli nedostatku pracovních sil a potřebě zvýšit produktivitu práce však na některých farmách přecházejí na skupinové ustájení telat s využitím systému mléčných krmných automatů, které mají své přednosti, ale i rizika.
Telata jsou v raných fázích života velmi citlivá na stres. Proto je nutné zajistit jim maximální úroveň pohody. Mezi významné rizikové faktory, které ovlivňují zdravotní stav a úroveň welfare telat v období prvních dvou měsíců po narození, patří zejména management krmení.
Podle některých údajů se odhaduje, že asi 10 % českých farem s chovem dojeného skotu využívá mléčné krmné automaty pro telata, přitom se jedná o krmná zařízení první a druhé generace.
Součástí mléčného krmného automatu první generace je řídící panel s ovládacími prvky, jehož prostřednictvím se mléčný automat nastavuje a řídí. Naproti tomu mléčné krmné automaty druhé generace se dají ovládat nejen z dotykového řídícího panelu, ale současně také dálkově s využitím aplikace v chytrém telefonu nebo tabletu, a to včetně hlášení poruch. Další rozdíly mezi oběma generacemi mléčných krmných automat spočívají v různém konstrukčním provedení, použitých materiálech, v technologiích přípravy mléčných nápojů, v systému míchání a nastavení teploty mléčného nápoje atp. V současnosti používané typy mléčných krmných automatů disponují obslužností napojení až pro 120 telat. Kromě identifikace telat lze u některých nových typů mléčných krmných automatů nastavit frekvenci napájení a velikost jedné dávky. Dále lze jimi zjistit hmotnost telat a změřit jejich tělesnou teplotu. Standardním vybavením je sanitace, a to jak výdejních jednotek, tak i vlastního automatu. Získaná data se ukládají v řídicím počítači, přičemž nainstalovaný software upozorňuje chovatele na problematická telata podle vyhodnocení nastavených parametrů.
Použití mléčných krmných automatů ve skupinovém ustájení zvířat přináší rizika spojená s přenosem potenciálních původců průjmových a respiračních onemocnění.
Průjem je multifaktoriální onemocnění vyvolané bovinními rotaviry, koronaviry a dále enterotoxigenními bakteriemi Escherichia coli a Cryptosporidium parvum. K přenosu původců mezi telaty dochází orofekální cestou, jednak prostřednictvím cucáku v krmné stanici mléčného krmného automatu, jednak nedodržováním zoohygieny v kotci.
Respirační onemocnění skotu (BRD) je multifaktoriální onemocnění, vyvolané virovými a bakteriálními patogeny. Zjistilo se, že frekvence výskytu respiračních onemocnění je vyšší u nejmladších telat, ale i ve skupinách o velkém počtu zvířat či ve skupinách vytvořených telaty různého věku. Významným rizikovým faktorem pro průjmová i respirační onemocnění je kontinuální systém chovu.
