Přebytek mléka zapříčiněný zejména kolapsem poptávky v gastronomii a výrazně sníženými exportními příležitostmi bude vytvářet tlak na ceny mléka a konečných výrobků, nicméně lze předpokládat, že to bude pouze dočasné. Lze očekávat vyšší konkurenci na mezinárodních trzích s mlékem – pro EU to budou zejména USA, kde již bylo rozhodnuto a významné podpoře postiženého hospodářství částkou představující 2,8 miliard amerických dolarů. Další finanční injekce do „nemocného“ hospodářství budou proto velice důležité. Výroba mléka má přesto před sebou světlou budoucnost.
Pozitivní vývoj trhu s mlékem v uplynulém roce
Trh s mlékem v uplynulém roce 2019 zaznamenal i přes poměrně nepříznivé povětrností podmínky dané teplým a velmi suchým počasím v porovnání s předchozím obdobím poměrně pozitivní posun. K tomu přispěla i skutečnost, že došlo v celé Evropě k vyprázdnění dříve nahromaděných zásob sušeného mléka, a to díky růstu celosvětové poptávky po této komoditě, což přispělo k dosažení tržní rovnováhy s mlékem. Ceny sušeného mléka na mezinárodních trzích začaly pozvolně narůstat, země Evropské unie se staly konkurenceschopnými v prodeji sušeného odstředěného mléka na světových trzích a ceny másla, resp. mléčného tuku začaly naopak klesat (a to i přes skutečnost plného uspokojení spotřebitelské poptávky), čímž se cenové nůžky ve valorizaci mléčných složek ustálily na poměru 2,5 až 2,0 : 1,0. (V době máselné krize byl poměr ocenění tuku oproti proteinu až 4,0 : 1,0, „zdravý“ poměr je asi na úrovni 1,5 : 1,0.)
Vyvážený trh s mlékem tak umožnil opětovný růst cen syrového mléka, což určitě kladně ocenili zemědělci. V České republice došlo v loňském roce k navýšení průměrné ceny mléka meziročně o 3,4 % na hodnotu 8,86 Kč a litr při přirozených obsahových složkách.
Teplé počasí loňského roku však znamenalo zpomalení růstu světové produkce mléka, a v zemích EU navíc její pokles oproti roku 2018. To platilo i o České republice, kde byla produkce mléka nižší o 5,6 mil. litrů, ale dodávky do českých mlékáren byly nižší dokonce o 46,2 mil. litrů (-1,1 %). Obsahové složky mléka zaznamenaly u nás naopak pozitivní růst, průměrná tučnost mléka se zvýšila o 0,06 % na 3,92 %, průměrný obsah bílkovin vzrostl o 0,04 % na 3,48 %. Velmi dobrá byla také mikrobiologická kvalita mléčné suroviny.
Situace ve zpracování mléka byla u jednotlivých mléčných výrobků odlišná. Zatímco v případě konzumních mlék došlo ke snížení produkce o 3,4 % a pokles zaznamenala i produkce tavených sýrů (-3,8 %), výroba přírodních sýrů, tvarohů a jogurtů stagnovala, naproti tomu výroba konzumních smetan se zvýšila o 4,3 %, výroba zakysaných mléčných nápojů stoupla o 8,9 % a výroba másla dokonce o 12 %.
Velice pozitivní posun byl v loňském roce u nás v případě spotřeby mléka a mléčných výrobků. Ta je vyjadřována hodnotou tzv. mléčného ekvivalentu, ve kterém jsou jednotlivé mléčné výrobky (s výjimkou másla) přepočteny na mléko v kilogramech. Zatímco v okolních zemích Evropy v uplynulém roce spotřeba stagnovala nebo dokonce poklesla, u nás se zvýšila na 249 kg na osobu, což představovalo navýšení o 3,2 kg, resp. o 1,3 %.
Na tomto místě je potřeba připomenout, že dosažená úroveň spotřeby je velmi dobrá, nicméně leží ještě stále pod průměrem EU, který je 273 kg. Ten je však ovlivněn skutečností jiných stravovacích návyků v zemích střední a východní Evropy daných zejména nižší konzumací sýrů oproti zemím západní Evropy. Přesto i u nás má vývoj spotřeby spíše růstový potenciál a je předpoklad v horizontu několika let dosáhnout u nás úrovně 260 až 265 kg.
Do roku 2020 stupovalo tudíž mlékárenství v České republice stejně jako trh s mlékem v Evropské unii v poměrně dobré kondici: tržní rovnováha, dobrá poptávka z mezinárodního prostředí, snížení skladových zásob, ale také skutečnost odloženého Brexitu. Nejistotou pro rok 2020 byly opět povětrnostní podmínky související s dlouhodobým suchem, zpomalený ekonomický růst v Číně, která byla již ovlivněna koronavirovou epidemií, obchodní války vedené zejména mezi Ruskem a EU a USA a EU, ale také posilující trend veganského způsobu života, který se začal rozšiřovat zejména v Evropě.
Únor 2020: Přesun koronavirové nákazy do Evropy
Již v únoru 2020 však došlo k přenesení ohniska koronaviru z Číny do severní Itálie a odsud se již začala pandemie nemoci COVID-19 velmi rychle šířit nejprve po jednotlivých evropských zemích, a následně po celém světě, což mělo samozřejmě významný dopad také na mléčný trh.
Již po jejím prvotním propuknutí v Číně byl export mléčných výrobků do této destinace zbrzděn v souvislosti jednak s izolací Číny, nevracejícími se přepravními kontejnery a loděmi, a tudíž růstem nákladů na mezinárodní přepravu. Do izolace se začaly postupně dostávat také další země a zejména pak karanténní opatření vyhlašovaná vládami jednotlivých zemí a uzavření obchodů a restaurací měly a dosud stále mají dopad na pokles spotřebitelské poptávky a ztrátu odbytu. Úplným zastavením cestovního ruchu a uzavřením restaurací a kaváren vypadl zejména důležitý sektor food service, tedy gastronomie a školní a závodní stravování, který způsobil pokles odbytu kvantifikovaný u nás asi 14 %. Nic na tom nezměnila ani skutečnost prvotního nárůstu maloobchodního prodeje, kdy spotřebitelé v období ještě do Velikonoc více nakupovali i mléčné výrobky v určité panice z toho, co kdyby došlo k uzavření i obchodů s potravinami. Ke zvýšení prodeje došlo zejména u trvanlivého mléka, nárůst byl ale i u jogurtů, smetan a másla. Teprve po Velikonocích došlo k uklidnění a prodej v maloobchodě se stabilizoval na obvyklých množstevních hladinách.
Je potřeba zmínit, že i v době nouzového režimu a ve ztížených podmínkách (celodenní práce v rouškách) probíhala výroba mléka a jeho svoz ke zpracování do mlékáren bez jakéhokoliv narušení, stejně tak zpracování v mlékárnách i při chybějícím počtu pracovníků (řada žen zůstala doma kvůli péči o děti, kterým byly uzavřeny školy a školky). Za to vše je nutné vyslovit všem pracovníkům v prvovýrobě, svozu a zpracování mléka obrovské uznání a poděkování.
Jaký bude další vývoj na mléčném trhu?
Predikce dalšího vývoje i přes započaté postupné uvolňování krizových opatření je přesto složitá. Za normálních okolností jsme pro letošní rok očekávali podobný vývoj jako v roce 2019. Nicméně dopady koronaviru budou nyní dlouhodobé a negativně ovlivní celý letošní rok. Lidé budou určitě méně cestovat, méně navštěvovat např. restaurace, ale také možná i méně jíst. Očekává se už nyní, že celosvětová poptávka po mléce poklesne z titulu koronaviru o nejméně 1 až 2 % a dovozové země sníží svůj dovoz. Aktuální odhad Světové obchodní organizace (WTO) je snížení světového obchodu v důsledku Covid-19 o 13–32 % (zajímavé je porovnání s krizovým rokem 2009, kdy propad činil „pouhých“ 12 %). Česká republika je z pohledu produkce mléka malou zemí (0,4 % světové produkce, resp. 1,7 % evropské produkce mléka), tedy náš vývoj bude zákonitě ovlivňován vývojem ve vnějším prostředí.
Přesto je potřeba uvés, že i tyto vážné důsledky způsobené koronavirovou krizí jsou jevem pouze dočasným a je předpoklad, že s postupným nastolováním normálního fungování života se bude i trh s mlékem pozvolna vracet do „normálních“ zaběhnutých kolejí. Je to proto, že mléko a mléčné výrobky jsou základní potravinou a tou také vždy zůstanou, naopak je možné očekávat na trhu s mlékem mírně rostoucí tendenci.
Podívejme se nyní ještě na několik důležitých čísel z loňského roku a z dosavadního vývoje v České republice letos. Podle předběžných údajů došlo u nás v loňském roce k mírnému navýšení počtu chovaných dojnic na průměrný stav 362 700 (+0,4 %), k čemuž zřejmě přispěla motivace farmářů z titulu opětovného loňského oživení ceny mléka. Průměrná mléčná užitkovost se sice v loňském roce snížila o 54 litrů na 8471 litrů na dojnici, což bylo zřejmě způsobeno právě teplým počasím, nicméně s dosahovanou mléčnou užitkovostí se naše země trvale řadí mezi nejlepší v celé Evropě.
Stejně jako se v zemích Evropské unie i u nás zvýšily loni dodávky mléka ke zpracování, pokračuje tento trend i letos. Vyšší výrobu mléka „podpořila“ zejména neobvykle teplá zima. V EU byly dodávky za dva měsíce vyšší o 1 %, u nás ale za první tři měsíce dokonce o 4,5 %, což představovalo dalších 30 milionů litrů (výroba byla dokonce vyšší o 6,2 %, tedy o 40 milionů litrů). Tím, že z důvodů koronaviru došlo k poklesu obchodu, požadují nyní některé státy (Francie, Itálie, Španělsko, Německo a další) snížení dodávek mléka, přinejmenším na dobrovolné bázi s finanční kompenzací z veřejných zdrojů. U nás není toto téma „na stole“, nicméně vysoké množství nerealizovaného mléka způsobuje tržní nerovnováhu a jediné řešení je zásah do výkupních cen. Za první čtvrtletí bylo u nás dosaženo velmi vysokého průměru, a to 8,85 Kč/litr při normálních obsahových složkách a v březnu byla nákupní cena dokonce ještě 8,81 Kč/l. Předpoklad pro měsíc duben byl snížení asi o 0,25 Kč/l, ve finále tedy pokles asi na 8,57 Kč/l. K dalším poklesům postupně až k cenové hladině kolem 8 Kč/l bude docházet nejméně do červa letošního roku. Přesto ani v tomto vyšším poklesu není nutné spatřovat tragédii, protože jak již bylo uvedeno, budou se s postupným nastolováním normálního fungování trhu také ceny mléka postupně vracet do obvyklého vývoje. Navíc v době sezónní špičky (duben-červen) je pokles ceny zcela přirozený. (Pozn.: Článek vznikl začátkem května 2020.)
Veřejná podpora sektoru mléka
K řešení a lepšímu zvládnutí obtížné situace na trhu s mlékem by měla přispět i podpůrná opatření státu a Evropské unie. Správa státních hmotných rezerv již vypsala výběrová řízení na dodání, skladování a ochraňování 900 tun odtučněného a 900 tun plnotučného sušeného mléka, nyní se ještě jedná o dalším přibližně stejně vysokém množství. Po tomto opatření volala zejména Agrární komora ČR, která požaduje, aby se stát více usiloval učinit zemi soběstačnou v potravinářské výrobě.
Evropská komise zase koncem dubna aktivovala formou vydaných mimořádných opatření v rámci společné zemědělské politiky, režimy podpory soukromého skladování sušeného mléka, másla a vybraných sýrů. Také tato opatření mají pomoci řešit a stabilizovat situaci na trhu. Evropská podpora pro sektor mléka by měla dosahovat zhruba 30 milionů, přičemž náklady budou pokryty zejména z rozpočtu EU na rok 2020. Pro státy, které volaly po regulaci výroby mléka, jsou na stole také opatření na dočasné stažení produkce z trhu. Pro sektor mléka bude rovněž umožněna mimořádná výjimka z evropských pravidel hospodářské soutěže – Komise umožní využití článku 222 Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty. Tento článek umožňuje dočasné plánování produkce zohledňující zvláštní povahu daného produkčního cyklu.
Ještě je tu jedna zajímavost: Pandemie covid-19 zasáhla také Rusko, které dnes nemá dostatek surovin pro výrobu kojenecké a dětské výživy. Proto vláda Ruské federace rozhodla 6. dubna o dočasném uvolnění embarga vyhlášeného v srpnu 2014 a umožnila dovoz demineralizované syrovátky na její výrobu, a to i ze zemí, na které se vztahuje dovozní embargo. Má se jednat o tři tisíce tun a výjimka bude platit pouze v letošním roce. Před zavedením embarga Rusko ročně dováželo až 136 tisíc tun syrovátky, což představovalo 65 procent její zdejší spotřeby.
***
Pandemie onemocnění covid-19 je bezesporu největší světovou krizí od třicátých let 20. století a způsobuje obrovskou nejistotu celé globální společnosti. Pro základní potraviny, tedy také pro mléko a mléčné výrobky však platí, že se konzumují a budou konzumovat vždycky, a proto dopad této krize na mlékárenský sektor nebude tak dramatický, jako její dopad na jiné sféry hospodářství, např. automobilový průmysl, letectví, cestovní ruch či sektor služeb. Samozřejmě bude současný přebytek mléka zapříčiněný zejména kolapsem poptávky v gastronomii a výrazně sníženými exportními příležitostmi vytvářet tlak na ceny mléka a konečných výrobků, nicméně lze předpokládat, že to bude pouze dočasné. Krize ovlivní také výši HDP, příjmy domácností, a tudíž i spotřebitelskou poptávku, a čím budou restriktivní omezení státu trvat déle, tím větší bude dopad těchto vlivů. V každém případě lze očekávat vyšší konkurenci na mezinárodních trzích s mlékem – pro EU to budou zejména USA, kde již bylo rozhodnuto a významné podpoře postiženého hospodářství částkou představující 2,8 miliard amerických dolarů. Další finanční „injekce“ do „nemocného“ hospodářství budou proto velice důležité.
Výroba mléka má přesto před sebou světlou budoucnost a jistý růstový potenciál, což v plné míře platí i o České republice. Budoucí úspěch mlékárenství u nás je založený na dlouholeté tradici českého mlékárenství, vysoké profesionalitě mléčných farmářů, vybudované moderní struktuře prvovýroby mléka zastoupené zejména středně velkými farmami, ale nově se rozšiřujícími i o chovy s více jak 350 dojnicemi, ve kterých jsou postupně instalovány moderní faremní technologie včetně automatizace a robotických systémů, dále pak na úspěších v plemenářské práci našich chovatelů, vysoké mléčné užitkovosti (dnes máme třetí nejvyšší v EU), ale také na významné podpoře živočišné výroby ze strany státu a modernímu zpracovatelskému průmyslu s koncentrovanou a specializovanou výrobou.
Ing. Jiří Kopáček, CSc.
Českomoravský svaz mlékárenský
