Tepelný stres je extrémním stavem, při němž nejsou zvířata, kvůli vysokým okolním teplotám, schopna zbavovat se tepla, které vytváří jejich organismus. Existuje několik strategií, které se týkají úpravy chovatelského prostředí a pomáhají snižovat působení tepla na zvířata – zastíněná místa k odpočinku, cirkulace vzduchu a zlepšení odvádění tepla odpařováním s využitím postřikovačů či mlžičů. Dále může jít o změny rutinních činností na farmě, např. posun doby dojení a krmení tak, aby tyto činnosti probíhaly v chladnějších částech dne. Mimo to je též možné přispět k redukci tepelného stresu úpravou krmné dávky a zajištěním dostatku chladné, pitné vody. Zvýšení obsahu energie v krmné dávce za pomoci kvalitního objemu a koncentrátů, může vést k omezení tepelné zátěže. Jednou z možností je zvýšit dostupnost krmiva, a to zejména u skotu na pastvinách, kdy je lepší dopravit krmivo ke zvířatům, protože každý pohyb, navíc ještě po osluněné pastvině, zvyšuje vliv vysokých teplot. Vhodnou variantou je umožnit zvířatům pastvu v chladnějších obdobích dne, tj. třeba i v noci. V horkých dnech jsou krávy schopné přesunout až 70 % jejich příjmu krmiva na noční hodiny.
Krmná dávka s nízkým podílem objemného krmiva a vyšší dávkou koncentrovaných krmiv zvyšuje příjem sušiny, takže by měla být přijata taková opatření, aby i při nízkém příjmu sušiny dostala zvířata potřebné množství živin. Krávy by měly dostávat své krmivo v době s nejpříznivějšími teplotami, což je většinou brzy ráno nebo pozdě večer. Omezený příjem sušiny vyžaduje v krmné dávce zvýšené koncentrace živin a dalších látek. Kromě některých vitamínů, například A, C a E, se také ukázalo, že minerály jako jsou zinek (Zn), mangan (Mn), měď (Cu) a chrom (Cr) snižují negativní důsledky stresového stavu a kompenzují vzniklou nerovnováhu. Minerály mohou být podávány ve vysoce biologicky dostupných zdrojích, což vede k posílení imunitního systému a omezení výskytu infekčních problémů. Podání hydrogenuhličitanu sodného k doplnění uhličitanů, jež jsou vyloučeny močí, také pomáhá pufrovat bachorové prostředí a bránit rozvoji metabolické acidózy.
Dostatek vody je jedním z klíčových faktorů pro zvládání tepelného stresu. Přístup k chladné, čisté, pitné vodě je nutností pro udržení tělesné teploty zvířat v normálním rozmezí. Má se za to, že teplota vody ovlivňuje teplotu v bachoru. Voda v první řadě pomáhá zvířatům s trávením potravy a s posunem tráveniny trávicím traktem, ale dovede je také účinně ochladit.
Systematický přístup ke zvládání tepelného stresu využívá všech dostupných prostředků – vhodná zařízení, možnosti instalace dalšího vybavení a moderních ovládacích prvků. Ale také zavedení úprav ve výživě a krmení, stejně jako omezení dalších stresujících činností může být dalším efektivním krokem k úspěšnému překonání tohoto kritického období. V každém případě patří k nejlepším pomocníkům zdravý rozum a schopnost přizpůsobit management stáda aktuálním podmínkám.
S použitím zahraničních materiálů připravila Ing. Anna Mikšovský Marcinková
Podrobněji v časopisu Krmivářství 4/2022.
