Výživa dojnic limituje efektivitu chovu

Výživa a krmení patří ke klíčovým faktorům efektivního chovu dojnic. Správě sestavená krmná dávka s odpovídajícími poměry živin, energie a potřebnou strukturou má zásadní vliv na zdraví a užitkovost zvířat. Při kalkulaci krmné dávky nestačí znát pouze tabulkové hodnoty, ale vycházet ze znalosti konkrétního stáda i dostupných krmiv.

V průběhu jednoho roku života se u dojnic vystřídá několik fází, kdy se jejich nároky na množství a koncentraci živin, energie či minerální látky dost výrazně odlišují – zcela odlišné potřeby má vysokoprodukční holštýnka v rozdojovacím období oproti stání na sucho. Stejně tak mohou být podstatné rozdíly i mezi jednotlivými zvířaty. Krmná dávka a její varianty by proto měly být sestaveny tak, aby při jejich zkrmování nedocházelo ani k překrmování, ani ke strádání. Použitá krmiva a celková struktury krmné směsi musí zajistit fyziologické fungování trávicího traktu. Obsah živin a energie by měl vždy pokrýt nejen základní záchovnou potřebu, ale také podpořit užitkovost a růst plodu. Kromě toho u prvotelek ještě pokračuje růst a vývin jejich vlastního těla. A tak vytvoření optimálních krmných dávek není tak snadné, jak by někdy mohlo zdát, a proto je tato práce většinou svěřována odborníkům. Ti by měli mít přehled nejenom o obecně platných zásadách, ale i konkrétních podmínkách farmy, pro kterou krmnou dávku optimalizují.

Nepodceňovat stání na sucho

Výživa krav po porodu a v rozdojovací fázi laktace si velkou dávku pozornosti bezesporu zaslouží, ale nemělo by se zapomínat na to, že o úspěchu této náročné etapy produkčního cyklu dojnice do značné míry rozhoduje to, jak byl zvládnutý závěr té předchozí. Výživu dojnice před zasušením a v době stání na sucho je třeba přizpůsobit klesající mléčné produkci, vyvíjejícímu se plodu a udržení optimální kondice matky. V případě jalovic se musí zohlednit „pouze“ růst matky a jejího mláděte. Mnohokrát již bylo potvrzeno, že suboptimální kondice matky v době telení má vliv nejenom na mléčnou produkci, ale též celkové zdraví dojnice a výsledky reprodukce. Většina zdravotních problémů, které se u dojnic po otelení objevují, má souvislost s neadekvátní výživou v období před a po porodu.
V době zasušení a při otelení by se kondice matek měla pohybovat v rozmezí 3,0 až 3,5. Je-li hodnocení výrazně vyšší, dá se počítat s velkými problémy, ať už během porodu, kdy může tuk uložený v oblasti pánve zužovat porodní cesty a ztěžovat průchod telete, či v týdnech po porodu, kdy v souvislosti se stoupající dojivostí rostou i nároky na energii, dochází k odbourávání tukových zásob a zvyšuje se zátěž na játra. Stručně řečeno: u plemenic, které byly v předporodním období krmeny neodpovídajícím způsobem, lze počítat s negativními důsledky ještě dlouho po porodu, protože se u nich často objevují i problémy s plodností a není nijak neobvyklé, že takové plemenice musí být předčasně vyřazeny.