19.09.2019 | 01:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výživa drůbeže v praxi

V chovech drůbeže je výživa jedním ze základních faktorů ovlivňujících jak výši produkce, tak její kvalitu. Chovateli využívané komerční krmné směsi standardně odpovídají živinovým požadavkům jednotlivých druhů, ale i kategorií drůbeže.
V souvislosti s maximálním využitím genetického potenciálu zvířat se krmné směsi optimalizují z hlediska zastoupení aminokyselin. Kromě standardních receptur jsou na trhu i speciální krmné směsi, které ve finálním produktu zvyšují obsah specifických látek prospěšných lidskému zdraví.

Základem krmných směsí pro drůbež jsou obiloviny, zejména pšenice a kukuřice, dále sójový extrahovaný šrot, případně další extrahované šroty, krmné tuky, rybí moučka, minerální komponenty, syntetické aminokyseliny, organické kyseliny a vitamínově minerální premixy.
Směsi pro jednotlivé kategorie drůbeže se liší především obsahem živin a energie, ale i strukturou opracování. Zatímco nosnicím, včetně odchovávaných kuřic se zkrmují zpravidla sypké směsi, drůbeži ve výkrmu (brojlerová kuřata, krůty a kachny) se podávají směsi granulované. Sypká směs by neměla být ani hrubá, ani jemná a měla by obsahovat co nejméně prachových částic. Vzhledem ke své struktuře jsou sypké směsi náchylné na samotřídění, a to jak při dopravě na farmu, tak v krmicím systému. Homogennější struktury se dosahuje například přídavkem tuku, který spojí jemnější částice ve větší.
Naproti tomu u granulovaných krmných směsí se klade důraz na optimální pevnost granulí, kterou lze ovlivnit podíl prachových částic. Nejmladším kategoriím brojlerových kuřat se zpočátku podávají drcené granule, které se asi po dvou týdnech nahrazují celými granulemi. Podobně se postupuje i u vykrmovaných krůt, kterým se navazující krmná směs KR 2 podává od tří týdnů po naskladnění. Kachnám se pro změnu zakládají celé granule od začátku výkrmu. Pokud jde o obsažené živiny, nejvyšší obsah dusíkatých látek jsou ve směsích pro nejmladší kategorie drůbeže. Zatímco například pro první fázi výkrmu krůt je ve směsích 28 % dusíkatých látek, ve směsích pro jatečné krůty před vyskladněním je jejich podíl jen 16,5 %. Podobný princip platí i u dalších druhů hospodářsky využívané drůbeže, například nejmladším brojlerovým kuřatům se zpočátku zakládá směs s obsahem 23 % dusíkatých látek, v poslední fázi výkrmu má směs jen 19 %. Tak, jak se mění procentické zastoupení bílkovin, mění se během výkrmu i obsah metabolizovatelné energie s tím, že v závěrečné fázi výkrmu se její podíl zvyšuje. Například pro první fázi výkrmu brojlerů krmná směs BR1 obsahuje 12,5 % energie, v závěrečné fázi používaná BR 3 má 13,4 % ME.
Výrobci krmných směsí zareagovali i na změny v technologii ustájení nosnic a spolehlivě pokrývají potřeby také nosnic v alternativních chovech, které v souvislosti s pohybem mají vyšší nároky na obsah energie. Zpravidla to však v chovech řeší zvýšením krmné dávky standardní směsi.*

Více se dočtete v říjnovém čísle časopisu Náš chov

 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down