Výživa při poruchách metabolismu dojnic

V komplexu neinfekčních onemocnění skotu, zvláště dojnic, zaujímají poruchy metabolismu významné místo. Jejich výskyt je v průběhu mezidobí různý. Za rizikové období je považováno období kolem porodu a kdy dochází v organismu krávy k významným hormonálním i metabolickým změnám.  Není-li kráva   na porod dobře připravena, vyskytují se problémy v průběhu porodu, poporodní období bývá komplikované, produkce mléka nedosahuje optimální úrovně a je narušena i plodnost.

U krav v období přípravy na porod se často vyskytuje ztučnění, jaterní steatóza, karence fosforu, selenu, mědi, vitamínu E a beta karotenu. V poporodním období se vyskytuje hypokalcémie, steatóza jater se rychle rozvíjí a vzniká ketóza. Přetrvává karence selenu, mědi a vitaminu E a beta karotenu. V tomto období dochází i k náhlým úhynům krav nebo k jejich utracení či vyřazení z chovu.  Přímé i nepřímé ztráty jsou značné.

Pozor na chyby ve výživě

Hlavní příčinou vzniku poruch metabolismu u dojnic jsou nedostatky ve výživě. Výživa krav je nejvýznamnějším faktorem vnějšího prostředí, který determinuje produkci mléka, plodnost, zdravotní stav zvířat a umožňuje realizovat genetický potenciál jedince i celého stáda.

Rozpoznat je

Zvláštností poruch metabolismu je, že některé poruchy probíhají po dlouhou dobu skrytě jako subklinická onemocnění u velkého počtu zvířat. Tyto formy onemocnění (nejčastěji se jedná o poruchy metabolismu) se nedají dobře klasickými metodami diagnostikovat, po dlouhou dobu unikají pozornosti, ale již v tomto stádiu zapříčiňují nízkou produkci mléka, snižují koncentraci tuku a bílkovin v mléce, zvyšují počet somatických buněk v mléku, narušují reprodukci predisponují vznik různých orgánových onemocnění.

Pozor na stání na sucho

Zásadním opatřením je volit takovou krmnou dávku, která nevede ke ztučnění krav před porodem a nenaruší homeostázu vápníku a zabezpečí požadavky na krytí potřeby mikroelementů a vitaminů (selenu, mědi, zinku, vitamínu E, beta karotenu). To znamená, že směsná krmná dávka suchostojných krav musí být balastní, s minimálním podílem kukuřičné siláže, ale musí zabezpečit dotaci fosforu, hořčíku, selenu, mědi, zinku, vit. E a beta karotenu. V některých chovech je třeba se zaměřit i na vhodnou formu dotace jodu.

Ne mykotoxinům

V tomto období nelze připustit zkrmování nekvalitních krmiv, zvláště s obsahem mykotoxinů. V našich chovech se nejčastěji setkáváme se zvýšenou koncentrací DON, T2 toxinu a Zearalenonu. Uvedené mykotoxiny snižují žravost krav, narušují metabolické procesy v bachoru, poškozují játra, plod i parenchym mléčné žlázy. Zvláště v období rozdojování je vliv mykotoxinů velmi závažný. Prohlubuje se negativní energetická bilance, dochází k hepatopatiím a mastitidám.  

Vápník proti hypokalcémii

Velmi prospěšné je podávat poporodní nápoje nebo provádět drenčování krav bezprostředně po porodu. Poporodní nápoje jsou dojnicemi dobře přijímány a jejich složení pozitivně ovlivňuje bachorovou fermentaci, upravuje metabolismus sodíku, draslík a vápníku. těžké hypokalcémie a porodní parézy, nebo se onemocnění nerozvine do neléčitelné podoby. Výborného efektu lze dosáhnout aplikací bolusu v obsahem vápníku a vitamínu D.

Kvalita mléka pomůže

V období vysoké laktace musí být kráva ve vyrovnané energetické i bílkovinné bilanci, protože kromě zabezpečení vysoké produkce mléka zahajuje další reprodukční cyklus. Krávy, u kterých negativní energetická bilance přetrvává trpí subklinickými ketózami a hepatopatiemi. V důsledku nedostatečné produkce gonadotropních hormonů je činnost ovarií nedostatečná, vyskytují se tiché říje a častá je i vysoká embryonální mortalita. V tomto období má chovatel snahu zkrmovat vysoké dávky jadrných krmiv. Při současném nedostatku strukturálních krmiv často vznikají indigesce, především bachorová acidóza. S akutními acidózami se v současné době již tak často nesetkáváme, ale chronické subakutní bachorové acidózy (SARA) jsou velmi časté.

Na chyby není čas

Proto výživa dojnic v prví fázi laktace musí být bezchybná. Doplňující opatření pak spočívají ve zkrmování pufrů jako je bikarbonát sodný, nebo směs bikarbonátu sodného a oxidu hořečnatého či další komerčně vyráběné přípravky. Významnou roli v prevenci bachorové acidózy hrají kvasinky.  Kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou dnes velice často používaným aditivem. Mají velmi pozitivní vliv na úroveň bachorové fermentace, podporují celulolytické bakterie a stabilizují pH bachorové tekutiny. Pro snížení výskytu poruch metabolismu u dojnic je možno použít celou škálu různých aditivních látek. Tyto všechny přípravky mají svoje opodstatnění, ale musí se používat pouze v indikovaných případech. Důvod je prostý. Tato aditiva jsou drahá. Výhodnější je zaměřit se na výrobu kvalitní objemné píce, její správnou konzervaci, sestavení optimální směsné krmné dávky odpovídající potřebám dojnice s ohledem na fázi mezidobí a výši produkce. Tato opatření jsou sice náročná, ale pro chov skotu prospěšná a ekonomicky výhodná.

Metabolismus a dobrá výživa závěrem

Základní předpokladem prevence poruch metabolismu u dojnic je optimální výživa. Je nezbytné zkrmovat kvalitní, zdravotně a hygienicky nezávadná krmiva, používat směsnou krmnou dávku (TMR) s optimální strukturou a obsahem živin sušinou s ohledem na fázi mezidobí a produkci. Nesmí se zapomenout, že je zásadní zabezpečit dostatek hygienicky nezávadné pitné vody. Zabezpečení optimální výživy a pohody zvířat především v peripartálním období a období vysoké laktace je základem komplexní prevence poruch metabolismu a produkčních chorob dojnic.

Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc, Dipl. ECBHM, Klinická laboratoř pro velká zvířata FVL, VETUNI Brno

Podrobněji v NCH7/2026.*