31.05.2022 | 06:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Výživa selat od narození do odstavu

Výživa je bezesporu jedním z významným a neopomenutelných faktorů vnějšího prostředí, které výrazně ovlivňují výsledky užitkovosti všech kategorií prasat. Největší pozornost je však třeba jí věnovat především v počátečních fázích života, kdy se doslova rozhoduje o přežití a celoživotní užitkovosti narozeného selete.

Prvním, z počátku jediným a současně nejvýznamnějším krmivem je mlezivo (kolostrum), které obsahuje značné množství živin, energie a protilátek zabezpečujících pasivní imunitu selat. Ve srovnání s běžným mlékem má vysokou koncentraci imunoglobulinů (IgG, ale i IgA, IgM), imunitních buněk a různých antimikrobiálních látek, jako je laktoferin. Také obsahuje přirozené růstové faktory, které podporují normální vývoj životně důležitých orgánů a střevního traktu selat od narození.

O dostatečném příjmu mleziva se dá hovořit tehdy, pokud každé sele dostane více než 150 g/kg tělesné hmotnosti (De Vos et al. 2001). Pokud sele nepřijme mlezivo do 24 hodin, riziko úhynu v následujících hodinách se rovná téměř 100 %.

Nedostatek mleziva lze řešit jeho náhražkami, které obsahují zdroj energie v podobě tuku nebo laktózy, dále imunoglobuliny a růstové faktory obsažené v mléce, případně kravské mlezivo.

Pokud je počet selat ve vrhu vyšší než počet funkčních struků, je třeba část selat přesunout k náhradní prasnici. Středně velká nebo velká selata se přemísťují nejdříve po šesti hodinách po porodu k prasnicím na 3. až 5. vrhu. Malá selata by měla u matky zůstat alespoň 12 hodin a nejvhodnější náhradní matkou pro ně bude prasnice na 2. vrhu, která nemá příliš velké struky. Takzvaným cross-fosteringem, který lze provádět buď v krátkém období po porodu, nebo na celou dobu laktace, lze snížit mortalitu selat do odstavu až o 40 %. Kvůli narůstající reprodukční užitkovostí u moderních genotypů prasnic byly vytvořeny systémy používání kojných prasnic.

Další možností, jak řešit nadpočetné vrhy, je využití inkubátorů, kam se selata umisťují ve věku od 7 dnů. Selata z inkubátorů většinou umí lépe přijímat pevné krmivo, čímž lépe prospívají po odstavu.

S narůstajícím počtem selat ve vrhu mají prasnice nedostatek mléka. Jedním z řešení jsou krmivářské přípravky. Jedná se například o směsi na bázi vaječných bílků s obsahem imunoglobulinů, vysokou hladinou energie a vitaminů a také probiotik pro udržení mikrobiální rovnováhy zažívacího traktu. Hlavními složkami je kromě sušené vaječné směsi také sušené odstředěné mléko, jednoduché cukry a rostlinné oleje. Tyto přípravky se podávají seleti perorálně v dávce několika mililitrů poté, co se napije mleziva. Od prvního dne po narození lze používat také mléčné směsi pro selata, které se podávají v polotekuté nebo kašovité formě častěji v menších dávkách. Samozřejmostí je přiměřená teplota připravované směsi, pravidelné výměna krmiva za čerstvé a dodržování vysoké úrovně hygieny v použitých miskách nebo korýtkách i jejich okolí.

Více se dočtete v článku Ing. Jaroslavy Bělkové, Ph.D. (VÚŽV, v. v. i., Praha-Uhříněves, oddělení chovu prasat, Kostelec nad Orlicí), který vychází ve speciální červnové příloze Jak na správný odchov selat.*   

 

V dnešní době je příkrm selat osvědčenou samozřejmostí

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down