Jedním ze základních témat webináře, který za podpory Ministerstva zemědělství 10. listopadu uspořádala Česká technologická platforma pro zemědělství ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby, v. v. i., byla také výživa selat. Praktická prezentace na toto téma byla v režii Ing. Evy Václavkové, Ph.D., z Výzkumného ústavu živočišné výroby, respektive oddělení chovu prasat v Kostelci nad Orlicí.
Jestliže v roce 2019 byla přepočtená užitkovost na prasnici a rok 32,4 narozeného selete, průměr odchovaných selat byl o 3,5 selete nižší. Přitom asi polovina, většinou slabých selat, uhyne během prvních 4 až 5 dnů po narození. Ztráty selat významně snižuje aktivní účast ošetřovatele u porodu. V rámci základního ošetření je pro sele zásadní, aby se co nejdříve dostalo ke struku a napilo se mleziva, které je nejen bohatým zdrojem energie, ale i nezbytných protilátek. Včasný příjem mleziva je nezbytný s ohledem na vstřebávání imunoglobulinů přes střevní stěnu selete, které po šesti hodinách po narození klesá, až se za čtyřiadvacet hodin prakticky zastaví.
„Za den prasnice vytvoří 2,5 až 5 kg mleziva pro 8 až 12 selat ve vrhu. Mlezivo se mění na zralé mléko během tří dnů po porodu. Podíl obsaženého tuku závisí na plemeni, výživě prasnice a fázi laktace. Hlavní proteiny v mléce prasnice jsou kasein a syrovátkové proteiny. Přední struky prasnice jsou mléčnější, proto je obsazují silnější selata. Z vybraného struku pak sají po celou dobu kojení. Nejvíce mléka, asi 10 až 12 kg mléka denně, prasnice vyprodukuje třetí týden po porodu. Pak produkci mléka snižuje. Přibližně ve stejné době klesá v zažívacím traktu selat produkce laktázy pro trávení mléčného cukru a zvyšuje se podíl amylázy k trávení škrobu a enzymů pepsinu a trypsinu pro trávení bílkovin. Asi týden po narození se selatům začíná předkládat prestarterová směs, přičemž do odstavu ji sele zkonzumuje asi 500 až 700 g. Ne všechna selata se však do odstavu naučí přijímat krmnou směs. Větší problém s návykem na prestarter mají silná selata, která zaujala po porodu lepší místo u struků s dostatkem mleziva a mléka a neměla tak potřebu přijímat krmnou směs. Pro návyk na příjem směsi je důležité optimalizovat i světelný režim ve stáji, aby selata viděla na ostatní selata, mohla se orientovat v prostoru kotce a našla krmítko a napáječku. Ideální je přirozené tlumené světlo,“ doporučila Ing. Václavková.*
Více se dočtete v týdeníku Zemědělec
