Výživa versus zdraví dojnic

V předposledním únorovém týdnu se v Kácově na Kutnohorsku uskutečnil seminář pro chovatele skotu. Pořadatelská společnost Fremis, a. s. Čechtice svou tradiční akci tentokrát zaměřila na zdravotní problematiku dojnic ve vztahu k výživě. Na vybrané téma hovořili MVDr. Oto Huml (Vedilab, s.r.o., Plzeň) a MVDr. Ing. Jan Dvořáček (S.O.S. Skalice nad Svitavou, s.r.o.)., kteří účastníky setkání rozhodně nenudili.

Západočeský specialista uvedl svou přednášku konstatováním, že na jakékoli chyby v krmení bachorová mikroflóra velmi rychle zareaguje - buď přestane fungovat nebo dojde k poklesu počtu nálevníků.
„Z bachorových tekutin se vyhodnocuje jednak aktivita bachorové mikroflóry, jednak počet nálevníků. Na bakteriální aktivitu se dělá jednoduchý test, který spočívá v odebrání bachorové tekutiny do průhledné nádoby, do níž se přidá methylenová modř. Pokud ji bakterie odbarví do osmi minut, tak fungují tak jak mají. Bachorové tekutiny dělám v období stání na sucho, v přípravě na porod a po porodu. Zatímco jakákoliv chyba v krmné dávce se projeví rychlým poklesem bakteriální mikroflóry, návrat do normálu trvá dlouho. Jednodenní výpadek v krmení se může spravovat i měsíc. Bachoroví nálevníci jsou na změny citlivější než bakterie, jejich pokles nejčastěji signalizuje bachorové acidózy. Tímto způsobem se dá zjistit zda se při technologii krmení dělají chyby, ale už nelze specifikovat jaké,“ pokračoval.

Metabolické testy
V další fázi se MVDr. Huml zaměřil na zdravotní problémy manifestované nižší užitkovostí a zhoršenými ukazateli reprodukce. V tomto případě doporučoval vyšetření jater a ledvin. Podle výsledků metabolických testů se dá posoudit nejen zdravotní stav, ale zjistí se i samotná příčina.
„Při vyšetření jater se stanovují jaterní enzymy, nejčastěji transferázy a dále enzymy ukazující na chronické poškození jaterní tkáně. Enzymatické stanovení ukazuje na poškození buněk, aktivitu jaterního metabolismu pak odhalí další testy na stanovení bilirubinu a žlučových kyselin. Zjistí se tím, jak játra chrání tělo před toxickým působením krmné dávky. Stanovením glukózy, močoviny a albuminu se dá vysledovat, jak jsou játra schopná tvořit různé metabolity,“ navázal dále.
Funkčnost ledvin se vyšetřuje dvojím způsobem, a to ze vzorků moče a krve. Protože v krvi se poškození ledvin projeví až v posledním stadiu, tak se nejprve vyšetřuje moč. Počáteční změny se dají vysledovat například podle hodnot specifické hmotnosti (hustoty) moče. U zdravých krav by měla odpovídat hodnotě 1020 – 1040 kg/m3. Dále se stanovuje pH moči, které je za normálního stavu 8,0 až 8,4. Využívá se také tzv. Griessův test, kterým lze odhalit bakteriální záněty močových cest, jenž jsou však u skotu vzácné.
„Při chronickém onemocnění ledvin bývají zvířata pohublá a mají špatnou kvalitu srsti. Vyšší hodnoty specifické hmotnosti moče ukazují na nedostatek vody. Při poklesu se většinou jedná o poruchu ledvin, které nejsou schopny zahušťovat moč. Ke snížené specifické hmotnosti moče dochází například při zánětu dělohy. Při plošném poklesu pH moče ve stádu jde pravděpodobně o metabolickou acidózu, jednotlivé případy však mohou signalizovat složitější problém. Při zjištění krve v moči se musí provést mikroskopický sediment, abychom si ověřili, zda jde skutečně o krev nebo o červené krevní barvivo. To je důležité především u krav po porodu a po ulehnutí, protože jednou z příčin tohoto stavu může být nutriční svalová dystrofie, zapříčiněná nedostatkem selenu a vitamínu E. Projevuje se poškozením kosterní svaloviny, z rozpadajících svalových vláken se uvolňuje myoglobin, který obarvuje moč. Při vyšetření na nutriční svalovou dystrofii se stanovují svalové enzymy v krvi a sleduje se stupeň poškození,“ prozradil MVDr. Huml.
Vyšetření funkce ledvin z moče je na rozdíl od vyšetření z krve technicky jednodušší. Ve druhém případě se bez odpovídající přístrojové techniky neobejdete.
„Z krve se stanovují většinou tři ukazatele, a to močovina, kreatinin a fosfor. Pokud začnou ledviny selhávat, tak se hodnoty sledovaných ukazatelů zvyšují. Ze zkušenosti mohu říci, že až třetina nemocných zvířat má poškozené ledviny, což se negativně promítne jak v reprodukci, tak užitkovosti. S využitím hodnot močoviny a kreatininu lze u krav v pokročilé fázi gravidity ještě zjišťovat stav podobný těhotenské dextróze, který je častější u krav českého strakatého skotu. Z výsledků se dá také odhadnout velikost plodu, případně ztučnění,“ vysvětlil v zápětí.

Základní příčiny hubnutí
Základní příčiny hubnutí je v nejjednodušším případě špatně sestavená krmná dávka s nedostatkem energie. Velkou roli hrají také chyby v technologii krmení, nedostatek krmných míst jež vystavuje zvířata stresu, který se opět projeví snížením příjmu potravy. Průvodním jevem je nižší příjem krmiva, což se projeví na aktivitě štítné žlázy. Její nejdůležitější funkcí je produkce hormonů (tyroxin a trijodtyronin), které se podílejí na energetickém metabolismu, na stálé tělesné hmotnosti, na vývoji centrálního nervového systému, na funkci trávicí systému a na mnoha jiných důležitých funkcích. Aby mohla štítná žláza tyto hormony produkovat, potřebuje nutně jód přijímaný potravou. Při jeho deficitu dochází k hypertrofii (zvětšení) štítné žlázy, které se projeví vznikem strumy (tzv. volete) v oblasti krku.
V této souvislosti specialista Vedilabu uvedl, že ještě v 80. letech se rodila telata se strumou. Dnes je tento problém spojován spíše s chovem koz. Doplnil, že u skotu aktivita štítné žlázy klesá v závislosti na stadiu laktace. Je to proto, že její hormony jsou metabolické, po porodu dochází k poklesu jejich hladiny, která se s postupující laktací opět dostává do normálu. Současně upozornil, že čím je pokles hormonů štítné žlázy vyšší, tím více jsou krávy hubenější a mají horší reprodukci.
U vysokoprodukčních krav je aktuálním problémem negativní energetická bilance po porodu. Nezbytnou energii zvířata čerpají jednak z potravy, jednak z tělesných rezerv.
„Z hlediska metabolismu jde o složitou záležitost, která se velmi obtížně vyhodnocuje. Zahrnuje totiž řízení metabolismu tukové tkáně, mléčné žlázy, jater a hormonů slinivky a štítné žlázy. Vyhodnocuje se na základě poměrů glukózy, neesterifikovaných mastných kyselin a ketolátek. Prekurzorem energie je glukóza. Pokles její hladiny v krvi přežvýkavců nemusí nutně signalizovat nízký obsah glukózy v potravě, ale ukazuje na to, že játra jsou metabolicky nastavena tak, že glukózu prostě netvoří. Při nadbytku se glukóza v játrech přemění na glycerol, který na sebe váže mastné kyseliny a ty se ukládají v tukové tkáni jako tuk. Na nízkou hladinu glukózy v krvi v důsledku negativní energetické bilance organismus reaguje uvolňováním jednotlivých mastných kyselin ze zásobních triglyceridů. Jejich hladinu v krvi měříme v době stání na sucho, protože čím více jich je, tím více tuku se ukládá. Dále měříme neesterifikované mastné kyseliny, jejichž obsah se po porodu také zvyšuje. Pokud játra nezvládnou metabolismus mastných kyselin, tak namísto glukózy se v těle tvoří ketolátky. Při poklesu glukózy v krvi se zastavuje Krebsův cyklus, hladina kyseliny citronové v mitochondriích klesá, což se ve finále projeví alkalickým mlékem. Zjednat metabolickou nápravu v kravách je složité, musíte zajistit aby krávy nespalovaly mnoho ketolátek a musí mít takový zdroj energie v játrech, aby se Krebsův cyklus rozběhl jak má,“ konstatoval specialista Vedilabu.

Řízení energetického metabolismu
V řízení energetického metabolismu hrají zásadní význam dva hormony – inzulín a glukagon, které produkuje slinivka břišní. Zatímco inzulín stimuluje tvorbu zásobního glykogenu, glukagon se aktivuje při negativní energetické bilanci a stimuluje glukogenolýzu v játrech (uvolňování glukózy z glykogenu). Další hormony, které řídí tento cyklus jsou adrenalin a noradrenalin. Tyto tzv. stresové hormony vylučované nadledvinkami jsou zodpovědné za zvyšování hladiny glukózy v krvi.
Nevyrovnaný příjem bílkovin v době stání na sucho se u krav projeví ztučněním jater a ketózami.
„Určitý stupeň tukové dystrofie je pro krávy fyziologický, ale mělo by k tomu docházet jen v době nárůstu mléčné křivky, pak by mělo postupně docházet k regeneraci jater až do normálu. Ke ketózám dochází při neadekvátnímu příjmu krmiva po otelení, dále u nemocných krav a při podávání nekvalitního krmiva. Nastává problém, když v sušině krmné dávky je méně než 12 % NL, dále při nízkém obsahu síry, která snižuje chutnost krmiva a nízký obsah NDF vlákniny v krmivu. Terapie spočívá nejčastěji v podání propylenglykolu jeden až dva týdny před otelením, v době tří až čtyř dnů po porodu se přidávají chráněné bílkoviny. Dále lze přidávat propionát sodný a preparáty na bázi vitamínů B (niacin, inositol), které obsahují také kvasnice. Prevence spočívá v dobrém nastavení krmné dávky v době stání na sucho a v přípravě na porod. Její složení by se nemělo výrazně měnit, přechod z jedné krmné dávky na druhou by měl být plynulý. Relativně vyšší hladina škrobu v době přípravy na porod je v případě ztučnění jater zdraví prospěšná. V krvi stanovujeme v době stání na sucho triglyceridy, které ukazují jak zvířata ukládají tuk. Doplňkově se k tomu dělají jaterní enzymy, protože křivky jaterní zátěže po porodu a regenerace jaterní tkáně jsou velice důležité,“ upozornil.
V závěru své přednášky se MVDr. Huml zaměřil na stanovení mikroprvků. Na adresu mědi a zinku uvedl, že jejich stanovení v krvi nemusí být přesné a proto je lepší sledovat dynamiku než absolutní hodnoty. Co se týká jódu, tak nejobjektivnější je sledovat telata (struma). Normální hladiny jódu pro březí krávy odpovídají 3,2 miligramům na kus, pro laktující plemenice to 3,9 miligramu. Protože v objemných krmivech je 0,2 až 0,8 miligramu jódu v kilogramu sušiny, musí se dotovat v premixech. Selen je dalším významným mikroprvkem - jeho nedostatek se projevuje například nutriční svalovou dystrofií u telat nebo uleháním krav. Nejcitlivějším ukazatelem deficitu selenu u produkčního stáda dojnic je vyšší procento případů subklinických mastitid.