V našich podmínkách největší výstavní, odborná i společenská veterinární akce VETfair 2015 má za sebou již třináctý ročník. Nechvalně pověstná třináctka však vrcholnou mezinárodní akci vůbec neovlivnila. Nebývale velký zájem o přednášky, které v rámci doprovodného odborného programu výstavy zajistily oborové asociace a společnosti, ukázal spíše pravý opak. Magii čísla nepodlehli ani vystavovatelé, které v Kongresovém centru Aldis, a. s., v Hradci Králové letos reprezentovala více než stovka firem.
Česká společnost veterinárních lékařů – specialistů na nemoci prasat (CPVS), byla jednou z pěti oborových asociací a společností, které se podílely na zajímavém odborném programu. V tomto případě obsahujícím téma výživy ve vztahu ke zdraví prasat.
V uvedené sekci vystoupil také jediný zahraniční přednášející - dánský praktický veterinární lékař Søren Spandet Thielsen. V rámci svého vystoupení se zakladatel konzultační firmy OE-VET zaměřil na onemocnění prasat způsobených nevhodným krmivem, a to jak z pohledu jeho struktury, tak zejména z důvodu jeho zaplísnění.
„Mykotoxiny jsou starý problém, ale z důvodu oteplování klimatu je jejich výskyt četnější. Protože většina z mykotoxinů vzniká již na poli, a to jak během vegetačního období, tak i sklizně, lze správně zvolenými agrotechnickými postupy minimalizovat rizika jejich výskytu. Farmáři nakupující komerční krmné směsi by měli mít v případě podezření na mykotoxiny možnost nahlédnout do záznamů o kontrole zdravotní nezávadnosti vstupních surovin. Vedle toho je však třeba sledovat také podmínky skladování směsí. Z tohoto pohledu často bývá na farmách problém v dávkovacích silech. Nedostatky ve výživě spolehlivě odhalí výsledky vyšetření na jatkách, protože mykotoxiny vyvolávají na některých vnitřních orgánech, jako jsou játra nebo ledviny, patologické změny. Přitom postižené zvíře ani nemusí vykazovat klinické příznaky. Z hospodářských zvířat jsou prasata ke všem druhům mykotoxinů nejvnímavější. Mykotoxiny se v organismu kumulují a jejich toxicitu zvyšují i další zátěžové faktory. Například u prasnic se negativní vliv kontaminovaného krmiva projeví v nízké produkci mléka, což se promítne do nízké hmotnosti selat ve vrhu. Také u bledých prasnic mohou mykotoxiny hrát svou negativní klíčovou roli tím, že poškozují kostní dřeň, kde dochází k produkci erytrocytů. Přesvědčíme se o tom vyšetřením krve na počet erytrocytů, hodnoty hematokritu a koncentraci hemoglobinu. V případě pozitivního nálezu je nutné prasnicím vybalancovat krmnou dávku z hlediska objemového zastoupení antioxidantů, jejichž podíl ve směsích zkrmovaných v České republice je obecně velmi nízký,“ uvedl mimo jiné Spandet Thielsen.*
Více se dočtete v květnovém číslu časopisu Krmivářství.
