Základním předpokladem úspěšného odchovu a přípravy samic pro reprodukci je optimální vývoj jejich tělesné kondice. Specialisté uvádějí, že nadměrné ukládání tuku, ale i nefyziologická mobilizace tělesných rezerv, nízký příjem stravitelné energie, stejně jako vysoká hladina neesterifikovaných mastných kyselin jsou spolu s nízkou hladinou glukózy v krvi rizikovými faktory, jež ovlivňují zdraví a reprodukční užitkovost samic na prvním vrhu.
Ukazatelem dobrého odchovu a přípravy samic králíků na jejich reprodukční život jsou výška perirenálního tuku (má být okolo 7 mm), plazmatická koncentrace leptinu a zásoby tělesného proteinu (18 %) a tělesného tuku (20 %).
Aby králice byly před první inseminací v odpovídající kondici, výživáři doporučují výživářské programy založené na restrikci a krmení směsmi s vysokým obsahem vlákniny a nízkou koncentrací energie.
„Krmná restrikce by měla být mírná. Doporučované dávkování je 40 g krmné směsi na kilogram živé hmotnosti, ale asi čtyři dny před inseminací se přistoupí k flushingu. Krmná směs s vysokým obsahem vlákniny a nízkou koncentrací energie se podává v adlibitním množství. Takový typ diety je prevencí před překrmením a napomáhá rozvoji trávicího traktu. Z pohledu obsažené vlákniny by uvedená krmná směs neměla obsahovat vysoký podíl lignocelulózy, jinak by mohlo docházet ke snižování oplozovací schopnosti samic. Nedoporučuje se ani vysoký obsah hrubého proteinu ve směsi, který by samicím na prvním porodu mohl přivodit vyšší počet mrtvě narozených králíčat. Na podporu příjmu krmiva se osvědčuje směs s nízkým podílem stravitelné energie. Další výzkum naznačuje, že reprodukční užitkovost mladých samic lze zvýšit obohacením krmné směsi o polynenasycené mastné kyseliny řady n-3. Podává se samicím adlibitum nejdříve od 63. a nejpozději od 75. dne věku až do první inseminace,“ shrnul na semináři pro chovatele králíků v Praze – Suchdole závěry výzkumu doc. Ing. Zdeněk Volek, Ph.D.
Také se zjistilo, že připravenost králic na reprodukci lze zjistit podle vybraných metabolických parametrů krve, respektive podle koncentrace hormonu leptinu a neesterifikovaných mastných kyselin.
„Leptin jako metabolický indikátor tělesných rezerv ovlivňuje energetickou bilanci tím, že reguluje příjem krmiva a ukládání tuku v tukových buňkách. Zatímco při dostatečné zásobě tukových rezerv je koncentrace leptinu v krvi vyšší, při hladovění jeho koncentrace klesá. Pro úspěšnou první inseminaci by koncentrace leptinu v krvi měla být na úrovni 2,8 ng/ml. Pokud jde o neesterifikované mastné kyseliny, jejich uvolňování do krevního oběhu souvisí s poklesem glukózy v krvi. Prokázalo se, že nižší koncentrace neesterifikovaných mastných kyselin v krvi samic v době prvního porodu korelovala nejen s lepší plodností, ale i nižším úhynem samic a jejich potomstva při porodu,“ vysvětlil dále specialista na výživu králíků, který působí ČZU a ve VÚŽV, v. v. i. Praha – Uhříněves.
Důvodem pro revizi základních nutričních potřeb králic v různých fázích reprodukčního cyklu, tj. březosti, laktaci a v mimo reprodukčním období, je vyšší užitkovost využívaného genetického materiálu.
„Podle nových experimentálních zjištění se velmi zajímavě jeví zvýšení poměru aminokyselin argininu k lyzinu a glutaminu k lyzinu v reprodukčních dietách, jejichž vyšší podíl zlepšuje parametry užitkovosti samic králíků. Dalším faktorem ovlivňujícím jejich užitkovost je velikost částic obsažené vlákniny, které hrají důležitou roli v době setrvání tráveniny v zažívacím traktu a tím i v příjmu krmiva. Další ze zvažovaných nutričních strategií je využití prekurzorů glukózy, například propylenglykolu na podporu energie králicím, které v posledních dnech březosti snižují příjem krmiva, ačkoliv požadavky plodů na zásobení živinami se zvyšují. Zkoumají se i možnosti použití nových krmných komponent, které mohou obohatit mléko samic králíků o polynenasycené mastné kyseliny řady n-3, jejichž zdrojem jsou také semena lupiny bílé. Kromě toho se zdá, že obohacení reprodukčních diet o zdroje snižující podíl polynenasycených mastných kyselin řady n-6, zlepšuje reprodukční užitkovost králic,“ dodal na závěr docent Volek.*
