Stanovení pozice zvířete v sociální hierarchii je založeno na párových vztazích mezi zvířaty. Sledováním interakcí dvou konkrétních dojnic, obvykle v blízkosti krmného žlabu, lze zjistit, která ze dvojice je dominantní (trká, odhání, blokuje, hrozí druhé dojnici) a která je submisivní (ustupuje, uhýbá). Postavení v hierachii je pak stanoveno jako poměr počtu dominantních vztahů dojnice ku všem jejím možným vzathům ve skupině. V hierarchii nízko postavené dojnice jsou často vytlačené z fronty/zaujímaných míst před dojicím robotem a stráví čekáním na dojení delší dobu než dojnice v hierarchii vysoce postavené (typické pro stáda, kde jsou prvotelky společně s krávami na druhé a vyšší laktaci).
Délka čekání před dojicím robotem má vliv také na dobu, kterou dojnice stráví jinými činnostmi, zejména pak příjmem krmiva. Zkrácení délky doby příjmu krmiva a napětí v okolí dojicích robotů může mít logicky za následek i nižší produkci mléka u sociálně nízko postavených dojnic, a to v obou systémech. Z pohledu sociální hierarchie je tedy výhodnější využít spíše volného systému pohybu dojnic, a to zejména kvůli nízko postaveným dojnicím, na které má systém s řízeným pohybem horší vliv než systém s volným pohybem.
Při uvádění robotického dojení do praxe je tedy potřeba mít na paměti také sociální hierarchii krav. Chovatel může podniknout konkrétní kroky ke zmírnění agresivních interakcí v blízkosti dojicího robota tím, že zabezpečí dostatečný prostor kolem robota, aby měly dojnice dostatek místa k vyhnutí se jedna druhé. Je také potřeba dbát na vhodný počet dojnic na jednoho robota, kdy studie doporučují většinou maximálně 60 dojnic. Dobré je také dbát na to, aby se dojnice v robotu necítila izolovaná od stáda, neboť se tak může snižovat její motivace do robota vstoupit.
Z pohledu etologie a welfare jde především o volný přístup dojnic do robota a ostatních částí stáje, při kterém se dojnice sama může rozhodnout, jaké činnosti se bude věnovat a kdy se půjde podojit. Rutinou ve stájích s robotickým dojením je pravidelně kontrolovat počet dojení dojnic, a pokud některá dojnice dojení vynechá nebo nadojí výrazně méně než obvykle, je nutné zjistit, co je možnou příčinou tohoto problému, a následně najít adekvátní řešení. V tomto případě je dobré mít na paměti, že sociální hierarchie může být jedním z problémů.
Ing. Ágnes Moravcsíková, Ing. Radka Šárová, Ph.D., Oddělení etologie, VÚŽV, v.v.i., Praha-Uhříněves, Katedra etologie a zájmových chovů, FAPPZ, ČZU
Podrobněji v časopisu Náš chov 9/2022.*
