Sto padesát milionů prasat chovaných v celé Evropské unii představuje největší kategorii hospodářských zvířat a samotné odvětví vepřového masa v EU tvoří téměř polovinu z celkové produkce masa v Evropě. V rámci společné zemědělské politiky (SZP) se na odvětví vepřového masa vztahuje společná organizace trhů regulující obchod a poskytující podporu v případě odvětvové krize.
Velké množství legislativních aktů EU pokrývají různé aspekty chovu prasat, jako jsou ochrana životního prostředí, bezpečnost potravin a veřejné zdraví, ekologická produkce, zdraví a dobré životní podmínky zvířat. Důkazy však ukazují na nesoulad s předpisy EU o dobrých životních podmínkách prasat a na přetrvávání škodlivých rutinních postupů. Další výzvou je znečištění ovzduší, půdy a vody způsobené intenzivním chovem prasat, které si vybírá velkou daň na životním prostředí.
V nadcházejících letech může být odvětví produkce prasat ovlivněno vývojem politického prostředí: probíhají jednání o nové podobě společné zemědělské politiky a nedávno zveřejněná iniciativa Green Deal a strategie Farm to Fork, které obě podporují ekologičtější a udržitelnější zemědělství a potravinové systémy, zmiňují budoucí revizi právních předpisů týkajících se odvětví prasat, včetně dobrých životních podmínek zvířat.
Chov prasat v Evropské unii představuje velice složitý systém ekonomických vztahů a souvislostí. Změny vyvolané legislativou mohou mít nedozírné následky, a to nejen ty zamýšlené zákonodárci. Nezbývá než doufat, že jsou tyto změny uvážené, že nejsou pouze vyvolané tlakem aktivistů, kteří často jednají bez znalosti souvislostí a občas i s absencí zdravého rozumu. Bylo by dobré, aby i nadále platilo, že rozumně provozované zemědělství je to nejlepší, co můžeme pro životné prostředí udělat. Máme sice sjednocenou Evropu, sjednocená různá ekologická omezení, ale skutečnost se v různých zemích liší. A pokud se i environmentální politika bude ubírat cestami, kde převládne zcestná ideologie nad rozumem, mohlo by se stát, že nejenže neprospějeme životnímu prostředí, ale navíc poškodíme chov prasat, který má pro lidstvo nezastupitelný význam.*
Celý článek Ing. Miroslava Rozkota, CSc.,(VÚŽV, v.v.i., Praha – Uhříněves, oddělení chovu prasat Kostelec nad Orlicí) si budete moci přečíst v právě vycházejícím červencovém čísle časopisu Náš chov.
