Přibližně měsíc před konáním tradiční středočeské výstavy Náš chovatel národní referenční laboratoř Státního veterinárního ústavu v Praze – Lysolajích potvrdila čtyři případy newcastleské choroby drůbeže. Podobně jako před šesti lety se toto virové onemocnění ptáků zjistilo opět v zájmovém chovu holubů. Přejímka exponátů, a to nejen holubů, ale i hrabavé a vodní drůbeže na krajskou chovatelskou akci proběhla za zpřísněných veterinárních podmínek. Neopakoval se tak scénář národní výstavy konané před osmi roky, kde chovatelé holubů a drůbeže z důvodu přijatých opatření souvisejících s aviární influenzou chyběli.
Odhalení pseudomoru drůbeže přispěla disciplinovanost chovatelů, kteří, ač měli podezření na úhyn svých opeřenců ze zcela jiných důvodů, zaslali vzorky k laboratornímu vyšetření. Úvahy o tom, že by se uvedená viróza ptáků rozšířila ze středočeského regionu (kde byla v polovině prosince loňského roku hlášena) do Moravskoslezského a Olomouckého kraje od holubů a drůbeže předvedené na listopadové národní výstavě vzaly za své po tom, co národní referenční laboratoř uvedla ve výsledcích dva rozdílné kmeny viru. Tento nález ukazoval na dvě izolovaná místa – na Mladoboleslavsku a Olomoucku. Potvrzení jednoho ze zjištěných kmenů u uhynulých hrdliček pak dalo jasnou odpověď na otázku zdroje newcastleské choroby drůbeže.
Přestože legislativně (vyhláškou č. 299/2003) je pseudomor drůbeže uveden ve stejné kategorii, jako nákazy a nemoci přenosné ze zvířat na člověka, mezi tzv. zoonózy nepatří. Vzhledem k jeho ekonomické závažnosti se však podle evropské legislativy, respektive směrnice rady č. 92/66 EHS musí podávat hlášení, mimo jiné také Mezinárodnímu úřadu pro nákazy (OIE - Office international des épizooties). Podle výkladu platné evropské legislativy by jeho členové, mezi něž patří kromě členských států EU i některé třetí země, neměli v případě potvrzení nákazy u holubů omezovat obchodování. Bohužel, některé země si směrnici vykládají po svém a uplatňují omezení vyjmenované pro drůbež. Pro holubáře z toho vyplývá pozastavení obchodování na dobu tří měsíců od provedení závěrečné dezinfekce.
Nejen pro hlášení Evropské komisi, ale i pro svou potřebu Státní veterinární správa České republiky vytvořila informační systém na sledování nákaz a mimořádných událostí.
„S přehlednými údaji o nákazové situaci v republice máme k dispozici i veškerou dokumentaci, týkající se veškerých činností souvisejících s přijatými opatřeními. Její součástí jsou i přílohy zahrnující například mapy s vyznačenými souřadnicemi vyhlášených ohnisek a ochranných pásem, včetně fotodokumentace. V rámci tohoto systému dostáváme hlášení o vzplanutí některých nebezpečných nákaz i do mobilních telefonů. Vedle toho se snažíme zlepšit také informovanost veřejnosti. Tomuto záměru poslouží interaktivní mapa s vybranými nákazami, kterou chceme spustit od začátku února letošního roku. První vlaštovkou našeho komunikačního portálu budou podrobné údaje o zjištěných případech moru včelího plodu. Následovat by mohly například tularémie, brucelóza zajíců, schmallenberg virus nebo aujezskyho choroba, na něž evidujeme množství dotazů,“ doplnil ředitel odboru ochrany zdraví a pohody zvířat SVS ČR MVDr. Zbyněk Semerád.
