Cílem všech chovatelů zvířat by měla být, krom ekonomického zisku, i pohoda zvířat. Tyto dva cíle jdou ovšem často ruku v ruce. Nejdůležitější je rozumět tomu, jak nás ostatní tvorové vnímají a chápou to, co děláme. Dva nejvýznamnější smysly skotu pro komunikaci s okolím jsou zrak a sluch. Neočekávané pohyby, zvuky či doteky mohou zvíře vylekat.
Mezi faktory, jež silně ovlivňují chování skotu: patří podmínky ustájení, krmná dávka a vztah člověk – zvíře. Právě vztah mezi člověkem a zvířetem může být jedním z hlavních činitelů, jenž ovlivňuje úroveň stresu dojnic. Stres a nešetrné zacházení má na skot neblahý vliv, což bylo známo již o mnoho dříve, než se začalo se složitým vědeckým dokazováním a pokusy. Bližší pochopení vztahu mezi člověkem a zvířetem je nutné pro jakékoliv zlepšení welfare chovaných zvířat i práce ošetřovatelů.
Existuje řada způsobů, kterak hodnotit úroveň vztahu člověk – zvíře. Mezi standardizované testy patří zkouška držení si odstupu (avoidance distance test), kdy se vyhodnocuje reakce dojnice k přibližujícímu se člověku (zvířeti neznámému) a skrze ni i kvalita welfare ustájených zvířat.
Předchozí zkušenost zvířat s člověkem předurčuje, zda jej budou vnímat v pozitivním (nebát se ho a neutíkat před ním) či v negativním světle. Strach dojnic z lidí je v přímé spojitosti s negativním přístupem a projevy ošetřovatelů. Rovněž byla potvrzena i spojitost mezi vztahem člověk – zvíře a zdravím vemene, šetrné zacházení dojiče je spjato s nižším skóre somatických buněk i nižší prevalencí mastitidy.
V dnešní době, kdy se čím dál více akcentuje kvalita života hospodářských zvířat je důležité, aby bylo využito všech znalostí zlepšujících welfare zvířat.*
Ing. Jan Pytlík, Ing. Radim Codl, Ing. Jaromír Ducháček, Ph.D., katedra chovu hospodářských zvířat, Česká zemědělská univerzita v Praze
Podrobněji v časopisu Náš chov 1/2020.
