10.01.2021 | 11:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Welfare a zákaz klecových chovů nosnic

V polovině září Poslanecká sněmovna schválila zákaz chovu nosnic pro produkci konzumních vajec v obohacených klecích s platnosti od roku 2027. Novela zákona nyní čeká na své schválení v Senátu s návrhem na odložení platnosti od roku 2030, případně 2033. Rozumí Češi termínu welfare a jsou ochotni platit za lepší podmínky chovu hospodářských zvířat?

Když pomineme některé naprosto mylné argumenty zastánců zákazu tedy, že nosnice jsou v klecích týrané a ve stresu, tito lidé často používají termín zlepšení welfare, v tomto případě nosnic. Jak ale tomuto termínu rozumí široká veřejnost, tedy konzumenti? Ví vůbec co termín welfare hospodářských zvířat znamená?

Na tyto a celou řadu dalších otázek hledal odpověď průzkum mezi obyvateli EU, který byl proveden na konci roku 2015 se zapojením téměř 28 tisíc respondentů ze všech 28 zemí, z různých sociálních a demografických kategorií. Otázky byly respondentům kladeny v jejich rodném jazyce tváří v tvář. Ke každé otázce byly nabídnuty různé odpovědi, ze kterých si tázaný vybíral tu, která mu byla nejbližší.

Odpovědi na některé z otázek přiblížíme níže včetně porovnání reakcí Čechů s odpověďmi respondentů z jiných členských zemí.

První z otázek byla zásadní:

Jak rozumíte tomu, co je to welfare?

Relativní většina (46 %) respondentů v EU28 si pod welfare představuje povinnost respektovat všechna zvířata. Na druhém místě (40 %) se nejčastěji vyskytovala odpověď, že welfare se týká zacházení se zvířaty a jeho cílem je zajistit zvířatům lepší kvalitu života. Pozitivním zjištěním je, že v ČR nejvíce respondentů (45 %) volilo právě tuto odpověď, která skutečně nejlépe vystihuje termín welfare. K premiantům však nepatříme, ve Švédsku a Dánsku tuto odpověď volilo více než 60 % respondentů.

Na druhou stranu více než čtvrtina Čechů (27 %) odpovídala tak, že welfare je totéž jako ochrana zvířat. Zde tedy dochází k zásadnímu nedorozumění, neboť ochranou zvířat se myslí zákon č. 246/1992 Sb. (Zákon na ochranu zvířat proti týrání), jehož dodržování je naprostou samozřejmostí pro všechny chovatele a welfare jde nad rámec tohoto zákona. Ze všech 28 zemí nejvíce tuto odpověď volili právě Češi. Nejméně tuto variantu odpovědi uváděli Nizozemci (5 %).

Nepochopení welfare prokázali také respondenti (22 %), kteří spojují welfare s lepší kvalitou živočišných produktů. Minimálně u konzumních vajec je z nutričního hlediska naprosto jedno, kde bude vejce sneseno a vždy bude mít stejnou kvalitu za předpokladu stejné výživy nosnic. Když k těmto dvěma skupinám přičteme 4 % respondentů, kteří přiznali, že „neví“, tak více než polovina obyvatel/konzumentů v ČR nerozumí tomu, co se pod pojmem welfare skrývá a mohou být náchylní k přejímání řady extrémních názorů.

Další otázka se týkala důležitosti welfare pro respondenty:

Myslíte si, že je důležité pečovat o welfare hospodářských zvířat?

Více než devět obyvatel EU z deseti si myslí, že je důležité pečovat o welfare hospodářských zvířat (94 %). Welfare zvířat je důležité pro 99 % respondentů ze Švédska, Finska a Portugalska naopak pouze pro 86 % respondentů z Chorvatska, Maďarska a Polska. Našli se i respondenti, pro které je welfare nedůležité, a to především v Maďarsku (13 %), Chorvatsku (11 %), v Polsku, Bulharsku a na Slovensku (8 %). A co si myslí Češi? Pro 95 % z nich je ochrana welfare důležitá. Nicméně odpovědi je potřeba posuzovat ve vztahu k tomu, jak welfare respondenti v ČR chápou. Osmdesát pět procent Čechů si pak myslí, že by welfare hospodářských zvířat mělo být lépe chráněno.

Další otázka, která byla respondentům položena, se týkala informovanosti o podmínkách chovu hospodářských zvířat, v čemž máme i v ČR velké rezervy:

Měli byste zájem o více informací o tom, jak se hospodářská zvířata chovají ve vaši zemi?

Téměř dvě třetiny Evropanů, stejně jako Čechů (64 %), by uvítalo více informací z této oblasti. Velmi podobný průzkum proběhl ve státech EU již v roce 2006. Od tohoto průzkumu se zájem o welfare mezi obyvateli ČR zvýšil o 17 %, což bylo po Finsku druhé nejvyšší zvýšení. Na druhou stranu je potřeba říct, že například v Řecku již v roce 2006 mělo zájem o informace týkající se chovu hospodářských zvířat 80 % obyvatel, v té době se u nás zájem pohyboval na úrovni 47 %. Pro třetinu obyvatel ČR ovšem tato problematika zůstává naprosto nezajímavá.

Za celou EU vyplývá, že zájem o informace mají především mladí lidé (15 až 24 let, 70 %), lidé žijící ve městech (68 %) a lidé, kteří jsou připraveni si připlatit za produkty z welfare chovů (70 %).

Je jistě velmi pozitivní, že takto vysoký podíl Čechů a můžeme předpokládat mladých Čechů, má zájem se dovědět více o chovu hospodářských zvířat. Otázkou zůstává, zda mají k těmto informacím přístup a zda bychom toto vakuum neměli začít vyplňovat my, chovatelé, a zmenšit tak prostor pro řadu extrémistů, lidi často neznalých situace ovšem s velkým vlivem hlavně na mladou generaci.

 

Zákaz chovu nosnic v obohacených klecích s cílem zlepšit welfare přinese zákonitě také zvýšení cen vajec vyprodukovaných v ČR. Když tedy vezmeme v potaz, že welfare je pro Čechy důležité, i když význam tohoto slova moc nechápou a téměř čtvrtina si slibuje vyšší kvalitu produktu, jsou tedy konzumenti ochotni zaplatit za lepší podmínky chovu hospodářských zvířat?

Jste ochotni si připlatit za welfare fiendly produkty a pokud ano, v jakém rozsahu?

Většina, 59 % obyvatel EU je připravena platit více. Ovšem v ČR je to pouze 47 % obyvatel, přičemž 30 % je ochotno si připlatit maximálně do 5% zvýšení ceny a 12 % je ochotno si připlatit zvýšení ceny v rozmezí 6 až 10 %. Na druhou stranu 48 % obyvatel v ČR odpovídalo, že není připraveno platit více za produkty z weflare chovů. Což je dost zásadní informace především pro poslance, kteří rozhodli o zákazu chovu nosnic v obohacených klecích, které jsou naprosto v souladu s legislativou EU. Jak už bylo zmíněno, zákaz povede ke zvýšení cen vajec, přičemž téměř 50 % obyvatel jasně říká, že není připraveno tuto vyšší cenu platit.  Důsledek tohoto rozhodnutí s ohledem na zmiňovaný průzkum je jasný; zvýšení dovozu levnějších vajec ze zemí, kde klece zůstanou povoleny, případně pokles spotřeby vajec.

Zájem připlácet si za produkty z chovů s vyšším welfare mají hlavně mladí lidé (65 %, 15–24 věk) a manažeři, osoby samostatně výdělečně činné a další bílé límečky, tedy úředníci.

Sledujete značky na potravinách, které označují lepší welfare?

Další z otázek se týkala značení produktů z welfare chovů, které v ČR téměř neexistuje s výjimkou produktů z ekologických chovů se značkou BIO. Při produkci konzumních vajec může jít o vejce značena kódem 2, tedy vejce z volného ustájení nosnic na podestýlce nebo ve voliérách. Nicméně 50 % Čechů se nezajímá o značení produktů. Čímž se potvrzuje dlouhodobý trend orientace konzumentů ve většině případů na cenu, což opět hovoří v neprospěch producentů vajec z alternativních chovů. Na otázku, zda je v obchodech dostatečná nabídka welfare freindly produktů 48 % Čechů odpovídalo, že je jich nedostatek a 15 % respondentů neví. Stejná otázka byla položena respondentům už v roce 2006 a je zajímavé, že téměř za 10 let se nabídka welfare produktů nezvýšila. Naopak, v roce 2006 si 38 % Čechů myslelo, že nabídka je dostatečná, ovšem v roce 2015 to bylo o procento méně respondentů (37 %).

 

Líbivá politika bez ohledu na nízkopříjmovou skupinu

Z výše uvedeného vyplývá, že nejen drůbežářský průmysl, má velké rezervy v produkci welfare friendly produktů. Na druhou stranu je důležité zdůrazňovat, že téměř polovina konzumentů není připravena platit více za tyto produkty. Souvisí to zcela jistě také s příjmy domácností, kdy v roce 2019 byl průměrný příjem na osobu 233 tis. Kč. U šedesáti procent domácností je však příjem nižší než průměrný a u 13 % domácností je příjem na osobu nižší nebo roven 96 tis. Kč. Relativně levná vejce z klecových chovů jsou pro nízkopříjmové skupiny obyvatel zárukou dostupnosti plnohodnotné živočišné bílkoviny. Zdražení vajec bude pro tyto konzumenty znamenat konec nákupu této nutričně vynikající potraviny. Z tohoto úhlu pohledu avizovaný konec prodeje vajec z klecových chovů v řadě supermarketů od roku 2025 je taktéž projevem líbivé politiky bez ohledu na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Zvyšování cen potravin živočišného původu vede k tomu, že lidé konzumují více potravin z pekařského průmyslu, což způsobuje vyšší příjem polysacharidů a zhoršení jídelníčku daných osob včetně dopadu na jejich kondici případně zdravotní stav.

O zákazu obohacených klecí rozhodují lidé, jejichž příjem se pohybuje daleko nad průměrným, svým rozhodnutím ovlivní jídelníčky řady lidí a to bez detailní analýzy dopadu jejich rozhodnutí.

Argument některých ochránců zvířat, že bychom měli být vzorem pro ostatní členské země, je také iluzorní. I země s podstatně vyšší životní úrovni chovají nosnice v obohacených klecích, jen v Německu je to více než 3 milionů kusů. Naopak vyspělé země EU mohou být vzorem nám, tedy abychom své konzumenty vzdělávali v oblasti chovu hospodářských zvířat a technologiích produkce živočišných potravin, abychom upevňovali důvěru v naše chovatele a producenty, abychom byli vůči zákazníkům transparentní a minimalizovali prostor pro extrémní názory, které využívají nevědomosti.

 

Zaměřit se na chytrý marketing

Snaha ministra zemědělství apelovat na zákaz chovu nosnic v klecových technologiích v celé EU je jistě chvályhodná, je však dobré připomenout, kde je naše pozice v tomto sektoru a jakou váhu by měl apel vzejitý z ČR. Z celkového množství chovaných nosnic v EU přes 350 milionů se v ČR v registrovaných chovech chová 5,1 milionů kusů.

Z celkové produkce vajec se tři čtvrtiny vyprodukují v sedmi zemích (Francii, Německu, Itálii, Španělsku, Velké Británii, Nizozemsku a Polsku). Česká republika je ve statistikách řazena do kategorie „Ostatní“. Ještě v roce 2017 se ve čtyřech z těchto sedmi zemí více než 60 % nosnic chovalo v obohacených klecích, nejvíce pak ve Španělsku (více než 90 %) a v Polsku (téměř 90 %). Navzdory těmto vysokým podílům nosnic chovaných v obohacených klecích u dvou největších producentů vajec, je celkový podíl nosnic chovaných v EU v klecích výrazně nižší, než v ČR, viz grafy 1 a 2, které znázorňují podíl chovaných nosnic v jednotlivých technologiích v roce 2018.

Velká Británie, Irsko a Rakousko chová nejvíce nosnic ve volném chovu v kombinaci s venkovním výběhem a v Dánsku a Švédsku se největší podíl nosnic chová v ekologických chovech.

Do roku 2027 zbývá ještě spoustu času na to, abychom využili tento prostor pro osvětu a vzdělávání našich konzumentů tak, aby byli připraveni kupovat lokální produkty a podporovat lokání producenty, neboť právě kvalitní a chytrý marketing patří ke slabým stránkám producentů živočišných potravin.

Doc. Ing. Martina Lichovníková, Ph.D.

Mendelova univerzita v Brně

Kontakt: lichovmartina@gmail.com

Více v NCH 12/2020.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down