Jak se zdá, přísnější normy zabezpečující zlepšení životních podmínek zvířat budou muset v dohledné budoucnosti řešit i chovatelé ve faremních chovech. Alespoň se o to snaží organizace Compassion in world farming (CIWF), které nahrává i usnesení Evropského parlamentu (č. 2016/2077) o minimálních standardech na ochranu v chovech králíků ze 14. března loňského roku.
Podle požadavků CIWF je třeba zvětšit prostor a výšku kotců a upravit jejich podlahu, například o plastovou podložku, aby byla pohodlnější. V jejich návrhu je i přídavek zeleniny do krmné dávky s adlibitním příjmem sena, předložení předmětů k ohryzávání či obohacení kotců o úkryty na různých výškových úrovních. Dále vystupují proti rutinnímu používání antibiotik a požadují skupinové ustájení pro samice.
Usnesení Evropského parlamentu se opírá o průzkum ohledně dobrých životních podmínek zvířat, z něhož vyplynulo, že evropští spotřebitelé požadují zpřísnění předpisů i za cenu zvýšení ceny živočišných produktů. Za nepřijatelné považují klecové ustájení králíků na roštové podlaze a preferují alternativní metody chovu zajišťující zvířatům dostatečný prostor nebo chov ve skupinách. V této souvislosti pak doporučovali, aby technologická obměna byla finančně podporovaná v rámci společné zemědělské politiky z Programu rozvoje venkova.
K usnesení Evropského parlamentu zaujala stanovisko také Světová králíkářská vědecká asociace (WRSA), která dokument označila za kontroverzní. Iniciovala vytvoření pracovní skupiny s cílem připravit referenční vědeckou zprávu týkající se ustájení králíků ve faremních chovech v EU a předložit ji Evropské komisi. Přitom údaje ze zmiňované zprávy by měly sloužit jako podklad pro vypracování chovatelských příruček.*
