Opět po roce se v hotelu Tři Věžičky ve Stříteži u Jihlavy sešli chovatelé prasat na tradiční podzimní konferenci. Již samotný název mezinárodně pojaté akce – Chov prasat v roce 2013: šance nebo hrozba – srozumitelně avizoval obsah diskutovaných témat. V jejich rámci se probírala zejména evropská legislativa podporující welfare hospodářsky využívaných zvířat, která začne platit od ledna příštího roku. Podle monitoringu vývoje plnění aktuálních požadavků směrnice č. 2008/120/ES v členských zemích se dá říci, že domácím chovatelům prasat svítá naděje na lepší zítřky.
O požadavcích pro ochranu prasat, které vycházejí ze směrnice Rady č. 2008/120/ES a jsou implementovány v národní legislativě, respektive v zákoně č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání a dále ve vyhlášce č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat hovořil ředitel odboru ochrany a pohody zvířat SVS ČR MVDr. Zbyněk Semerád.
„Plnění povinných požadavků je v souladu s čl. 124 odst. 5 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 73/2009, jímž se stanoví společná pravidla pro přímé podpory v rámci společné zemědělské politiky a zavádějí se některé režimy podpor pro zemědělce. Pro zajištění reprezentativnosti kontrolního vzorku je asi 25 % z minimálního počtu kontrolovaných zemědělců vybráno náhodným výběrem, zbývající tři čtvrtiny se kontrolují na základě analýzy rizika. Při prvním porušení plnění povinných požadavků podmíněnosti uvedených v příloze č. II, v bodě C (oblast Dobré životní podmínky zvířat) je krácení podpor nastaveno výchovně. Ovšem při opakovaném porušení je krácení přímých plateb, vybraných podpor z Programů rozvoje venkova a podpor v rámci některých opatření společné organizace trhu s vínem výrazné. Podmínky pro ochranu prasat vycházející z výše zmiňované směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008 se týkají jak obecných požadavků pro prasata, tak požadavků pro prasnice a prasničky a konečně i chovné běhouny a prasata ve výkrmu,“řekl v úvodu svého vystoupení ředitel odboru ochrany a pohody zvířat SVS ČR.
V rámci obecných požadavků se bude kontrolovat například kotec, podlahová plocha, rošty, množství krmiva nebo přístup k vodě. Zatímco u prasnic a prasniček se bude hlídat zejména požadavek na skupinové ustájení, u výkrmových prasat se bude měřit například hladina hluku, intenzita osvětlení, posuzovat podlaha nebo technologie ustájení.
Desatero kontrolovaných požadavků
V další části své prezentace MVDr. Semerád seznámil asi dvě stě účastníků konference s deseti požadavky, které budou inspektoři kontrolovat.
U prvního požadavku se kontroluje, zda se na dočasnou dobu samostatně ustájená prasata (agresivní, poraněná nebo nemocná) mohou v individuálních kotcích snadno otočit. V rámci kontroly bude chovatel dotázán zda má dispozici izolační box a kde se nachází. Dále se zkontrolují zvířata umístěná v izolačním boxu a zda tento kotec vyhovuje dané kategorii prasat. Poté se namátkově zkontrolují ještě ostatní zvířata v kotcích.
Za druhé, zda velikost využitelné volné podlahové plochy zohledňuje vybranou kategorii zvířat a dále zda roštové podlahy odpovídají stanoveným požadavkům. Bude se provádět měření namátkově vybraných kotců v počtu asi pěti procent z celkového množství a posoudí se požadované minimální rozměry ve vztahu k počtu zvířat příslušné kategorie.
V rámci třetího požadavku se bude kontrolovat, zda je prasatům zajištěn trvalý přístup k materiálu, který jim umožňuje projevy etologických aktivit. Opět se provede kontrola minimálně pěti procent kotců ve stáji a bude se zjišťovat, zda prasata mají k dispozici manipulovatelný materiál. Může být použit i jiný materiál, než stanovený vyhláškou. Inspektor si však při podezření na jeho zdravotní nezávadnost může odebrat vzorky na zjištění přítomnosti cizorodých látek v mase či mléce.
U čtvrtého požadavku se zjišťuje, zda prasata dostávají alespoň jednou denně krmivo, dále mají stálý přístup k napájecí vodě a jestli zaprahlé prasnice a prasničky mají k dispozici dostatečné množství vlákniny. Provede se kontrola krmných žlabů v kotci, dále zásob krmiva a v případě automatického napájení i funkčnost napáječek. Také při absenci napáječek musí mít prasata vodu neustále k dispozici. Krmná směs bude posuzována pro každou kategorii prasat zvlášť.
V rámci pátého požadavku, který zohledňuje skupinové ustájení prasnic a prasniček se zjišťuje, zda se nepoužívá vazné ustájení nebo postroje pro uvazování. Provede se fyzická kontrola všech ustájovacích prostor, kde se chovají prasnice a prasničky.
Také šestý požadavek reaguje na aktuální změnu ustájení prasnic a prasniček, respektive na skupinové ustájení v období čtyř týdnů po zapuštění až do doby jednoho týdne před porodem. Současně se kontroluje, zda kotec v němž je skupina chována, odpovídá stanoveným požadavkům. U namátkově vybraných kotců se zjišťuje, jestli jsou v době kontroly zaprahlé březí prasnice a prasničky v provozech nad deset kusů v uvedeném období ustájené ve skupinách a posoudí se požadované minimální rozměry kotců ve vztahu ke zvířatům.
V rámci sedmého požadavku se provádí kontroly hluku a intenzity osvětlení. Pokud jde o druhý sledovaný faktor ovlivňující welfare zvířat, tak se měří v úrovni očí prasat. Kontrola hladiny hluku v chovu bude posuzována pouze v případech nuceného větrání a to ve vztahu k chování zvířat. Ve stájích nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku 85 decibelů a intenzita světla musí být alespoň 40 luxů po dobu minimálně osmi hodin denně. Pokud chovatel využívá automatický systém rozsvěcování a zhasínání, zkontroluje se časový harmonogram nastavení světla a tmy.
Osmý požadavek je zaměřený na kontrolu povrchu podlahy. Ve všech zastřešených ustájovacích prostorách se zkontroluje stavební řešení povrchu podlah, dále stavební řešení odtoku tekutin a znečištění podlah, včetně ucpání odtoku. V případě chovu na hluboké podestýlce se bude kontrolovat podlaha pod podestýlkou. Nezáleží na použitém materiálu podlahy, ale na jejích konečných vlastnostech. Kluzkost podlah se posuzuje v době kontroly a zkontroluje se, zda nedochází k poranění zvířat z důvodu podkluzování.
U devátého požadavku se zjišťuje, zda prasata mají k dispozici fyzicky a tepelně pohodlný a čistý prostor k uléhání, vstávání a odpočívání a zda vidí na ostatní zvířata ve skupině. Kontrola se zaměří shodně jako v předchozím kontrolním bodě na stavební řešení povrchu podlahy, dále stavební řešení odtoku tekutin a na znečištění podlah včetně ucpání odtoku. A v případě chovu na hluboké podestýlce se také bude kontrolovat podlaha pod podestýlkou. Výsledky budou posuzovány podle aktuálního klimatického období a pro každou kategorii prasat zvlášť.
V posledním bodě se bude kontrolovat, zda všechny zákroky a postupy prováděné pro jiné než terapeutické a diagnostické účely nebo pro identifikaci prasat jsou v souladu se stanovenými požadavky. Krácení ocásků a snižování špičáků u selat se nesmí provádět rutinně. Chovatel musí udat důvod a písemně doložit, jaké zavedl opatření k zabránění okusování ocásků. V případě kastrace se veterinární inspektor chovatele dotáže v jakém věku provádí kastraci a zkontroluje, zda to bylo v prvních sedmi dnech života selete. Krácení ocásku a snižování špičáků je povoleno pouze při poranění struků, ocasu a uší ostatních prasat. Je nutné přijmout vhodná opatření před těmito zákroky. Tyto postupy smějí provádět pouze veterinární lékaři nebo proškolené osoby.
Welfare je náročné
O tom, co obnášelo plnění welfarové legislativy, respektive směrnice Rady č. 2008/120/ES pro chovatele prasat hovořil ředitel Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Ing. Jan Stibal. Na adresu opatření, která nabudou platnost od 1. ledna 2013 předeslal, že většina z nich se nemění a jsou platná delší dobu.
„ Welfare většinou znamená zvýšené nároky na investice nebo omezení možnosti provádět určité zákroky. Praktické přínosy jsou většinou nulové, naopak představují určité nebezpečí pro zahraniční obchod. Přesto je ale třeba uznat, že alespoň část z nich je opodstatněná.
Chovatelé museli investovat do přebudování chovu. Ti, co zvolili variantu minimálních stavebních úprav musí snížit počet prasnic asi o patnáct procent. Model zachování stavů se samozřejmě promítl do investic a se započtením doprovodných ztrát pak celkové náklady představují úroveň okolo 500 až 550 euro na prasnici,“ konstatoval Stibal.
Podle prvního muže Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě (SCHP) avizovaná opatření sledující pohodlí a komfort zvířat přinášejí vyšší hmotnost selat při odstavu, dále lepší nástup říje a vyšší počet odstavených selat od prasnici za rok. Naopak jejich záporem jsou poměrně vysoké počáteční investice, ztráty krmiva, nezbytná větší obnova stáda a nižší podíl oprasených zvířat. Náklady na produkci selete jsou pak ve výsledku nižší o 0,6 až 0,9 eura, což odpovídá návratnosti za 10 až 20 let.
„Evropská komise deklaruje velký zájem zajistit rovné podmínky na trhu a dodržování legislativy. Nemá však možnost přímo kontrolovat chovy a vymáhat plnění podmínek. Bude jen kontrolovat způsob kontroly národní autority. V souvislosti s nesprávnou nebo neúplnou transpozicí ale může zahájit řízení pro porušení smlouvy ES. Dopisy avizující tzv. infridgement již byly předběžně rozeslány dvaadvaceti členským státům. V závislosti na úrovni vynucování se rýsují tři možné varianty. Za prvé snížení stavů prasnic o pět procent se zvýšením ceny masa asi o deset procent, za druhé snížení stavů prasnic o deset procent a zvýšení ceny masa přibližně o dvacet procent a konečně za třetí kompletní přestavba chovu prasat v Evropské unii,“ pokračoval ředitel SCHP.
V závěru svého vystoupení Ing. Stibal dodal, že vysoké náklady za krmiva, globální nedostatek vepřového masa na trhu a další zpřísňování welfare pravděpodobně poženou ceny vepřového masa vzhůru. Ve vztahu k přísnějším požadavkům na welfare v chovech prasat se diskutuje například ukončení kastrace bez anestézie v roce 2018 nebo volné porodní boxy, které třeba v Rakousku budou za 35 let jedinou technologickou alternativou.
