Volný chov a nejlépe s možností venkovního pobytu je pro zastánce dobrých životních podmínek zvířat snad jedinou přijatelnou alternativou. To, co donedávna bylo příměrem pro ekologické chovy, by se podle ochránců zvířat mělo stát standardní (nadstandardní) součástí konvenční produkce potravin. Pomyslným trnem v oku jim jsou zejména chovy drůbeže a prasat.
Zajištění dobrých životních podmínek v chovech prasat se v chovatelské Evropě přetřásá již pěknou řádku let. Pod tlakem veřejnosti jsou zejména chovatelé prasnic, které by je měly chovat pouze na volno. Na trhu již delší dobu existují šetrnější varianty ustájení v porodních kotcích, které se, byť zatím v malé míře, začínají uplatňovat.
Technicky, ale i ekonomicky nejsnazší verzí jsou modifikované porodní kotce, u nichž se zvětšila jejich šířka, což zlepšilo mobilitu prasnice. Klec však zůstala zachována, a to nejen kvůli ochraně selat, ale i možnosti fixovat prasnici při běžných zákrocích – ať už na ní samotné nebo na selatech.
Další variantou individuálního ustájení jsou volné porodní kotce s vyhrazeným prostorem pro prasnice (kde se krmí nebo mají místo pro vytvoření hnízda či pro kálení) a dále pro selata, která se zde krmí a odpočívají. Ukazuje se, že varianty, které poskytují kromě většího prostoru také materiál na stavbu hnízda, podporují u prasnice mateřské chování, což se ve finále odráží i v nižším počtu zalehnutých selat.
Samozřejmě se testuje také volné ustájení rodících prasnic ve skupinách. Důležité je, aby každá prasnice ve skupině měla k dispozici hnízdí box, který jí poskytne možnost izolovat se od skupiny v době před porodem. Zajistit prasnicím prostředí, které by zapadalo do vzorců přirozeného chování však není snadné. Přitom jako hlavní problém se ukazuje agresivita nejen mezi prasnicemi, ale i u prasnic vůči ostatním selatům, přičemž ošetřovatel má jen omezenou možnost řídit skupinu. Jednou z možností, jak minimalizovat agresivitu, je vytvářet stabilní skupiny ze společně ustájených prasnic, u nichž je sociální hierarchie již vybudovaná. Stejně je nezbytné zohledňovat umístění hnízda, které by mělo prasnici poskytnout „soukromé“ útočiště i možnost vizuálního kontaktu s okolím. Pokud jde o velikost hnízdiště, prasnice by se v něm měla pohodlně otočit. Nemělo by však docházet k tomu, aby v něm současně rodily i jiné prasnice.
Rozšíření skupinových systémů ustájení rodících prasnic brání nejen finanční náročnost, ale zejména omezená možnost řízení zvířat a bezpečnostní rizika pro ošetřovatele.
V ekologických chovech se pak využívají systémy, které prasnicím umožňují volný pobyt na pastvině, kde rodí ve venkovních porodních boudách. Jejich výhodou jsou nízké provozní náklady, ale v porovnání s konvenčními chovy vykazují nepoměrně vyšší rizika vyplývající z omezených možností důkladného zajištění biologické bezpečnosti.
V Evropě jsou se zajištěním lepších životních podmínek pro prasnice nejdále asi v Německu.
Již dnes musí chovatelé splňovat podmínku ustájení pro prasnice po odstavu a po připuštění ve volných skupinových kotcích s minimální plochou 5 m2 na prasnici. Od roku 2029 se u této kategorie prasat definitivně zakáže i krátkodobá fixace pro kontrolu říje, inseminaci nebo veterinární ošetření. Bude se muset plnit požadavek na separační a sanitní kotce. A od roku 2036 se budou smět používat jen porodní kotce s minimální plochou 6,5 m2. To se v praxi promítne až třetinovým snížením ustájovací kapacity stávajících poroden. Fixace bude povolena po maximální dobu pěti dnů, potom musejí mít prasnice volný pohyb. Samozřejmostí budou vytápěná nebo vyhřívaná doupata v nichž by mohla odpočívat všechna selata současně. Stejně tak i to, že nejpozději tři dny před porodem budou prasnice mít k dispozici materiál na stavbu hnízda. Jestliže změny pro odstavené a březí prasnice musí chovatelé splnit do roku 2029 a u prasnic na porodně do roku 2036, u novostaveb či při rekonstrukcích platí okamžitě.
Program na přebudování poroden prasnic spustilo i Dánsko, které je největším evropským producentem selat. Plánují, že v současné době využívané technologie s fixační klecí budou do roku 2035 nahrazeny volným ustájením nebo minimálně dočasnou fixací prasnic v prvních dnech po porodu.
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov.*
