Welfare v komerčních chovech nosnic

Pro dosažení lepších ukazatelů zdraví a užitkovosti slepic, ale i kvůli snížení emisí amoniaku a prachu v hale a minimalizaci rizik bakteriálního znečištění vajec se přešlo od chovu nosnic v mobilních drůbežárnách a na podestýlce v halách ke klecovému chovu. Pod tlakem veřejného mínění vyvíjející se legislativa Evropské unie však opět začíná preferovat bez klecové technologie chovu s argumentací, že chované drůbeži zajišťují podmínky respektující jejich přirozené chování.

Dodržování minimálních standardů pro ochranu nosnic je základním limitem pro produkci konzumních vajec v obohacených klecových systémech i v alternativních chovech. Úroveň zajištění welfare v uvedených technologiích ustájení nosnic je již rozdílná a odvíjí se od řady faktorů. Zejména od počtu nosnic ve skupině, dále od chování ptáků s ohledem na možnost projevů přirozeného chování, vytváření sociálních vztahů, možnost úniku před agresivními jedinci či na riziko vzniku kanibalismu. Dále od zdravotního stavu hejna (četnost kontrol zdravotního stavu, riziko poranění či onemocnění dýchacího a zažívacího traktu, kontakt s trusem, výskyt parazitů, kontakt s volně žijícími ptáky, četnost úhynu), od zajištění odpovídajícího prostředí (řízení mikroklima, emise škodlivých plynů, prašnost) a od kvality finálního produktu zohledňující riziko mikrobiální kontaminace.
Uplatňováním poznatků z etologie divokých kurů, jež se podíleli na tvorbě kulturních plemen slepic, se lze vyhnout řadě problémů, k nimž v alternativních chovech nosnic dochází. Základem je vytvářet skupiny o malém počtu jedinců, protože u větších skupin dochází k narušování sociálního pořádku. Hrabání, popelení a hřadování slepic je spojené nejen se zajištěním potravy, ale i se zbavováním se cizopasníků, případně ochranou před predátory. Pro slepice je přirozené i snášení vajec na jedno místo. Snáška vajec mimo hnízdo nebo i do znečištěného hnízda zvyšuje riziko bakteriální či plísňové kontaminace skořápky. Vzhledem k možnosti přístupu nosnic k trusu je v chovu vyšší výskyt střevních cizopasníků, kteří se podílejí na snižování snášky vajec, zhoršování konverze krmiva a zdravotního stavu, případně i na zvýšeném úhynu. Zcela nové podmínky pro šíření parazitárních nákaz vytvářejí alternativní systémy chovu nosnic s výběhem. Možnosti jejich šíření jsou dány přítomností mezihostitelů významných endoparazitů, ať již se jedná o volně žijící ptáky, či různé druhy bezobratlých živočichů.*
Více se dočtete v lednovém čísle časopisu Náš chov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *