Na semináři v Seči u Chrudimi, který uspořádala Českomoravská drůbežářská unie, z. s., samozřejmě nesměla chybět problematika welfare. O požadavcích souvisejících se zajištěním dobrých životních podmínek v chovech nosnic z hlediska ustájení hovořila prof. Ing. Eva Tůmová, CSc., z katedry chovu hospodářských zvířat České zemědělské univerzity v Praze.
Jak profesorka Tůmová uvedla, světoví producenti vajec, kterým dominuje Čína, následovaná Indií, USA, Brazílií a Pakistánem se welfare nezabývají. Ve více než devadesáti procentech využívají klecové systémy, z nichž velkou část představují i neobohacené klece. Pro Evropu jsou klecové systémy neakceptovatelné a do roku 2030 by se nosnice na starém kontinentu měly chovat jen v takových systémech ustájení, které jim zajišťují přirozené projevy chování.
Z neklecových systémů ustájení se budou využívat voliéry a dále podestýlkový a výběhový chov. Zvířatům to přinese zlepšení životních podmínek, ovšem za cenu, že se v některých případech zhorší uhlíková stopa.
„Z uvedených variant zajišťující welfare jsou nejvíce rozšířené jsou voliéry, v nichž producenti dosahují vysokou produkci v přepočtu na metr čtvereční plochy. Nosnicím skýtají příznivé podmínky, nicméně jsou ještě rezervy pro vylepšení. A to zejména ve zvýšení počtu odpočinkových míst a náletových ramp, aby se minimalizovalo riziko úrazů nosnic, které byly dlouhá léta šlechtěny do klecových systémů. Pro zlepšení sociální struktury hejna, ale i minimalizaci výskytu nepřirozených projevů chování, včetně kanibalismu, se doporučuje rozdělit halu, respektive voliéru na menší oddělení. Ukázalo se, že pro tyto účely se osvědčují zejména plné přepážky, které však musí současně umožňovat odpovídající proudění vzduchu,“ zmínila přednášející.
Další alternativou neklecových systémů je ustájení na podestýlce, kde se ale vykazují nejvyšší ztráty, včetně kanibalismu.
„Zlepšení by mohlo napomoci obohacení prostředí, aby se slepice zabavily. Vhodné jsou například obohacující prvky, které navozují potravní chování. Na podestýlkovém chovu je založen například Kipster systém, který byl vyvinutý v Nizozemsku. Tento systém disponuje obohacujícími prvky a je uhlíkově neutrální. Ochránci zvířat jsou prosazované zejména výběhové chovy jako jsou například tzv. zimní zahrady. Jedná se o haly s podestýlkou osazené obohacujícími prvky a krytým a volným výběhem. Nizozemští chovatelé dále využívají také systém Rondeel, který má kruhový půdorys s navazujícím venkovním a vnitřním výběhem, a v případě potřeby ho lze zasíťovat,“ shrnula dále prof. Tůmová.
Více se dočtete v červnovém čísle časopisu Náš chov.*