Obecně je ekologické zemědělství na vzestupu. Biopotraviny mají na trhu Evropské unie své pevné místo již od počátku osmdesátých let minulého století. Přestože na domácím trhu se produkty ekologického zemědělství nabízejí teprve několik let, zdaleka již nejde pouze o dovážený artikl. Produkci v biokvalitě se začíná zabývat stále více domácích výrobců.
Filozofii proklamovaného rozumného hospodaření s půdou, zvířaty i přírodními zdroji přijala také ekofarma Abatis, a. s., sídlící ve Zvoli u Prahy. Páteří ekologického podnikání zmiňovaného podniku se šesti stálými zaměstnanci je rostlinná výroba s produkcí obilovin, brambor a zeleniny. Pokud jde o živočišnou výrobu, v biokvalitě ekofarma nabízí konzumní vejce.
Okrajově se ekofarma zabývá ještě chovem skotu plemene česká červinka. Základní stádo v počtu sedmi plemenic a býka se postupně rozrostlo na třicet kusů, včetně jalovic a telat. Momentálně jde o největší stádo tohoto plemene zařazeného mezi genetické zdroje v republice.
Chov spjatý s půdou
Podle znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, je chov zvířat v rámci ekologického zemědělství produkcí vázanou na půdu. Hospodářská zvířata musí mít volný přístup do výběhu a jejich počet připadající na jednotku plochy musí být omezen tak, aby se zajistilo integrované řízení živočišné a rostlinné produkce ve výrobní jednotce, a tím se minimalizovala možná znečištění, obzvláště půdy a povrchové i podzemní vody.
Z celkem 266 ha zemědělské půdy, na kterých ekofarma Abatis hospodaří, je 214 ha orné. Základem rostlinné produkce jsou obiloviny, konkrétně pšenice, tritikale, oves nebo pohanka. Z luštěnin se tam pěstuje hrách, ze speciálních plodin sója a len a nakonec brambory a zelenina.
Přestože ekologické zemědělství má velkou podporu a reklamu, v České republice je produkce biovajec zatím okrajovou záležitostí. „S produkcí biovajec jsme začali před dvěma roky, kdy jsme pořídili základní hejno nosnic a několika kohoutů hybridní kombinace dominant. Hejno v počtu čtyři sta kusů jsme později ještě rozšířili o hybrida Lohman brown, kterého jsme jako jednodenní kuřata dovezená z Rakouska odchovali ve vlastní odchovně. S dodávkou kuřiček Isa brown, kterou plánujeme v nejbližší době, bychom měli naplnit kapacitu ekofarmy na 3400 nosnic. Přestože v ekologickém zemědělství se nosnice využívají déle než v konvenčních systémech chovu, musíme naše dvouleté slepice odvézt do konce roku na jatky, protože od ledna 2008 musí být veškerá drůbež, včetně ekologicky chované, vakcinovaná proti salmonelám,“ uvedl majitel ekofarmy Jiří Kotal.
„A jak je to s původem slepic využívaných pro produkci biovajec? Pokud nejsou na trhu k dostání ekologickým způsobem chované slepice, může se na základě povolení příslušného kontrolního orgánu do hospodářské ekologické jednotky zařadit i drůbež z konvenčních chovů mladší tří dnů,“ dodal.
Volný chov
Ekologickým způsobem chované slepice na ekofarmě ve Zvoli jsou ustájené v halách na podestýlce s možností využití umělého osvětlení i automatického větrání. Krmicí a napájecí linky se plní automaticky. Společná krytá snášková hnízda mají umělý travnatý koberec. Po snesení se vejce z hnízda vykulí do manipulační chodby, kde se ručně sbírají. Podle majitele ekofarmy se dá snáška vajec mimo hnízdo podchytit tak, že na jejím počátku ošetřovatelé procházejí halu několikrát denně a vejce z podlahy sbírají. Pokud jde o zoohygienu, tak se chovatelům osvědčuje halu jednou za dva týdny kompletně vyčistit.
Na haly navazují rozlehlé travnaté výběhy, které nosnicím v menších skupinách umožňují přirozené projevy chování. Velké výběhy jsou rozděleny do oplůtků, kterými slepice mohou jednotlivě procházet. Vysazené stromy a křoviny chrání drůbež před nepřízní počasí. V prvních dnech po vypuštění do velkého výběhu se slepice musí naučit vracet se do haly. Chovatelská praxe ve Zvoli je taková, že se v hale přisvítí nebo se spustí krmicí linka.
Drůbeží bioprodukce
Produkce vajec v ekologických chovech má sezónní charakter. Tomu odpovídají i rozdílné ceny během roku; v zimě jsou biovejce přirozeně dražší. „O biovejce je na českém trhu stále větší zájem. Počáteční prodej ze dvora jsme rozšířili o zásobování několika prodejen s biopotravinami, dokonce od nás biovejce odebírá i jeden obchodní řetězec u Jesenice. Nabízíme vejce ve třech velikostech, a pokud jde o jejich cenu, která je asi třikrát vyšší než u produkce z konvenčních chovů, musím zdůraznit, že nezahrnuje jen welfare zvířat a velký podíl ruční práce, ale také biokrmivo, které zapadá do koncepce bezpečnosti potravinového řetězce,“ pokračoval Kotal.
Některé studie uvádějí, že vejce jako produkt ekologického zemědělství mají proti konvenčně produkovaným vejcím vyšší výživnou hodnotu, obsahují více lecitinu, tuku a karotenoidů. Na pultech domácí spotřebitel nalezne česká biovejce balená do krabiček z recyklovaného papíru. O tom, že jde o produkt ekologického chovu zcela respektujícího potřeby slepic, vypovídá značení na obalu, kde je mimo české známky BIO uveden ještě číselný kód 0 (kódem 1 je označen chov nosnic v hale na podestýlce s možností výběhu, kód 2 znamená podlahový chov bez výběhu a kód 3 klecový chov).
„Produkci biovajec bychom v nejbližší době rádi rozšířili ještě o výkrm jatečných kuřat, samozřejmě podle pravidel ekologického zemědělství. Protože jde o první biovýkrm kuřat v republice, chystáme se první zástav 400 kuřat vykrmovat podle vzoru rakouských ekofarmářů. Vzhledem k naší legislativě stanovující ekologický výkrm kuřat po dobu 81 dnů, neuděláme více než čtyři zástavy do roka“ prozradil na závěr své plány Jiří Kotal.
