Zaprahování dojnic v České republice

Od ledna 2022 platí v ČR nová EU legislativa zakazující rutinní podávání antimikrobik, což znamená, že nelze nadále rutinně či dlouhodobě podávat antibiotika při zaprahování všem kravám. Bylo provedeno dotazníkové šetření týkající se zaprahování dojnic v roce 2021, kterého se zúčastnilo 119 podniků/farem. V dotázaném období podávalo antibiotika při zaprahování 58 % těchto farem plošně (rutinně), zatímco 39 % je už podávalo selektivně, a to většinou společně se zátkou (32 % farem). Nastíněno je i to, jak by postup zaprahování měli změnit především ti, kteří při něm ještě selektivní podávání antibiotik nezavedli.

S cílem zjištění postupů při zaprahování dojnic v ČR před platností nové legislativy bylo provedeno v roce 2022 dotazníkové šetření. Zjišťovali jsme způsoby zaprahování dojnic a v chovech se selektivním podáváním antibiotik při zaprahování pak kritéria, jež pro ně jednotliví chovatelé využívali.  V dotazníku byly sledovány následující okruhy: charakteristika chovu (plemeno, počet dojnic, dojivost, počet somatických buněk apod.)., dezinfekce struků v laktaci a při zaprahování, bakteriologické vyšetřování mléka dojnic před zaprahováním, vyšetřování citlivosti původců mastitid na antibiotika, volba antibiotických DC přípravků, zaprahování dojnic,  kritéria výběru dojnic pro selektivní podávání antibiotik při zaprahování,  způsoby evidence léčení krav. Dotazník byl vyplněn celkem za 119 farem či podniků, přičemž se jednalo o 68 farem holštýnského skotu (H), 37 farem českého strakatého skotu (C), u 13 farem bylo uvedeno H i C plemeno, 1 farma plemeno neuvedla. Provedli jsme i srovnání základních charakteristik farem (n=97), které v roce 2021 už měly zavedeno selektivní podávání antibiotik při zaprahování s chovy, které plánovaly a které ani neplánovaly tento způsob zaprahování. Dá se říci, že u dobrovolného zavedení selektivního podávání antibiotik při zaprahování patrně hlavní roli hrál přístup managementu farmy, i když nelze vyloučit i vliv specifičtějších nezjišťovaných okolností, např. dominující původci mastitid (kontagiózní vs. z prostředí) a jejich druh. V posledních letech se hojně diskutovalo, které chovy jsou vhodné pro zavedení selektivního zaprahování a které nikoliv. Vzhledem k nově zavedené legislativě, která platí již více než rok a půl, je však tato otázka obecně vzato už překonaná. Prakticky všechny farmy by měly přejít na selektivní zaprahování dojnic.  V současné době neexistuje pravidlo ani nařízení, které by stanovovalo podíl dojnic v chovu, které mají být zaprahovány bez antibiotik. Z biologického pohledu ani není možné takové pravidlo stanovit, takže lze předpokládat, že tato situace se nezmění. Je tak v rukou každého chovatele, jak přísná kritéria zvolí pro výběr dojnic, které budou zaprahovány bez použití antibiotik. V této souvislosti je však nutno připomenout, že podle stávající platné legislativy by měl být chovatel schopen každou aplikaci antibiotik zdůvodnit a veterinární lékař, dle nařízení o VLP musí být schopen odůvodnit profylaktické, či metafylaktické podání. Důvodem pro aplikaci antibiotik při zaprahování může být jednak pozitivní bakteriologický nález, dále zvýšený počet somatických buněk ukazující na to, že mléčná žláza dané dojnice není v pořádku, případně i další faktory jako je výsledek klinického vyšetření, NK-testu, nákazová situace ve stádě apod. V souvislosti s novou legislativou, která je platná od 28. 1. 2022, by v současnosti již mělo být zcela upuštěno od rutinního podávání antibiotik při zaprahování dojnic, z čehož vyplývá, že selektivní zaprahování již mělo být zavedeno ve všech chovech v ČR. Příspěvek popisuje vybrané aspekty zaprahování dojnic v posledním roce před platností této legislativy. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že větší polovina chovatelů v roce 2021 ještě antibiotika podávala rutinně všem kravám. V tomto příspěvku je také nastíněno, jak by k selektivnímu podávání antibiotik při zaprahování měli přistoupit ti, kteří tak ještě neučinili.

Doc. MVDr. Alena Pechová, CSc., MVDr. Petr Fleischer, Ph.D., MVDr. Libor Borkovec,  doc. MVDr. Soňa Šlosárková, Ph.D., Výzkumný ústav veterinárního lékařství, v. v. i., Brno, Veterinární univerzita Brno

Podrobněji v časopisu Náš chov 8/2023.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down