Systémy pro automatické sledování hospodářských zvířat se neustále vyvíjejí. Automatizované inovativní systémy včasného varování, založené na nepřetržitém sledování specifických behaviorálních a fyziologických parametrů jsou alternativou k přímému vizuálnímu hodnocení chovatelem. Rychlé a přesné získávání údajů o pohybu zvířat a frekvenci příjmu krmiva v reálném čase umožňuje včasné odhalení chorob a usnadňuje řízení stáda.
Díky senzorům (čipy, teploměry, kamery, mikrofony a akcelerometry) jsou shromažďována data a pomocí matematických algoritmů jsou analyzovány vzorce chování zvířat. Propojení mezi jednotlivými zařízeními přes internet (tzv. internet věcí – IoT) umožňuje sledovat informace z konkrétního precizního chovu s jinými datovými toky. To umožňuje detekovat problémy dostatečně včas a spravování farmy může být automatizováno nebo dokonce řízeno na dálku.
Video monitorování poskytuje neinvazivní a účinné nástroje, které umožňují zaznamenat nejen chování skupiny zvířat, ale chování každého jednotlivce. Pomocí obrazové analýzy jsou výsledky převedeny na podrobná data o distribuci zvířat (umístění a vzdálenost) a aktivitě (poloha a pohyb). Zobrazování se také používá u prasat k měření tělesné hmotnosti a k detekci kulhání, agresivního chování a tepla.
V posledních desetiletích se široce používaly dvourozměrné (2D) monochromatické a barevné kamery kvůli své nízké ceně a vysoké účinnosti. Nahrazují je trojrozměrné (3D) kamery vybavené čočkami s vysokým rozlišením, infračervenými senzory nebo hloubkovými senzory s technologií doby letu (ToF) dávají větší možnosti. Mohou pracovat bez ohledu na vizuální světelné prostředí, včetně úplné tmy. Nejsou ovlivněny měnícími se světelnými podmínkami, jako jsou změny kontrastu a stínu a v porovnání s dvojrozměrnými kamerami jsou méně náchylné k chybám v důsledku okluze.
K monitorování chování zvířat lze využít také mikrofon a analýzy zvuku. Zvukové nahrávky kombinované s hlasovou analýzou a algoritmy strojového učení se používají k detekci tepelného stresu, nemocí nebo utrpení zvířat.
Teploměry jsou obvykle zabudované do dataloggeru nebo senzoru instalovaného v ušní značce nebo v subkutánním transpondéru. Alternativou k invazivnímu měření tělesné teploty je termografie, známá také jako termovize, což je metoda dálkového a bezkontaktního hodnocení rozložení teploty povrchu těla. Moderní termovizní metody umožňují zjišťovat změny teplot jak z hlediska hodnot, tak i prostorového rozložení, a to jak ve statickém, tak dynamickém smyslu.
Akcelerometry patří mezi nejslibnější technologie pro monitorování chování hospodářských zvířat. Tyto přístroje se primárně používají k měření lineárního nebo úhlového zrychlení a umožňují velmi přesné sledování a analýzu aktivity zvířat: držení těla a chůzi, délku doby, kdy zvíře vstává, zpoždění při zvedání nebo dokonce je možné detekovat nástup porodu u prasnic. Triaxiální akcelerometry umožňují shromažďovat trojrozměrné informace a měřit zemskou gravitaci a zrychlení.
Technologie RFID vyžaduje transpondér (ušní štítek) a anténu nebo přijímač (nejčastěji umístěný u podavače krmení nebo napáječky). Používá se například v elektronických krmítkách a umožňuje dávkovat individuálně upravené krmné dávky. Současně se data z RFID čteček používají také k analýze frekvence návštěv krmítek a doby krmení, což umožňuje včasné odhalení behaviorálních známek zdravotních problémů.
Více se dočtete v článku Ing. Jaroslava Smitala, Ph.D., který najdete v dubnovém čísle časopisu Náš chov.*
